Listopad

11.11.2017

listopad_2017.JPG

Na pomyslný trůn, vytvořený tak, aby se dostalo projevům střídajících se období, usedla vědma, která zaštiťuje měsíc Listopad. Trůn se zbarvil její přítomností do všech odstínů zlaté, jak se zbarvuje kolem nás, jak se zabarvila příroda, ale i v nás.Tato barvička má mnoho významů, stejně jako projevů. Váží se k Vám, kteří víte, že jste v sobě bytostí. Že jste , byť ve světě hmotném, materiálním, stále tam, odkud pocházíte. Bytost ve Vás zná krásu, zná koloběh času, ale také tu, která je nad tím vším. Paní Harmonii, lásku všech středů, včetně Vašeho středu srdeční roviny. Rovinu známe jako 4. čakru, místo v nás, které odráží cituplné. Stejně jako soucitné. Je zde naše fyzické srdce, stejně jako duchovní. Tento prostor by měl být otevřený do hmotného, vnějšího světa. Jako když pozorujete z okna vše kolem Vás. Listopad nám připomíná čas dušičkový. Vzpomínka na ty, kteří prošli naší cestou, jako my jejich. Symbolem zůstává světlo. Toto světlo je důkazem naší lásky. Dobro ho obsahuje, v dobrém ho získáváme, v dobrém ho darujeme , v dobrém si vzpomínáme. Na Zemi přes vyjádření materiální svíčky, květiny, věnečky. Duch si však v nás sedá do meditace, do místa v našem nitru a zve nás k následování. Chvilka s otázkou, která se při meditaci pokládá, která je určující pro odpověď. Otázkou, která nám leží v tu chvíli na srdci. Stačí si ji uvědomit, vyslovit, do sebe se ponořit. V klidu a tichu vyčkat , kdy se našemu vnitřnímu zraku zjeví obrázek. Tento obrázek má v sobě odpověď, ale je na nás, jak si ji načteme, jak ji nazveme, jak ji pojmeme. Znalosti symbolů jsou nedílnou součástí duše Sluncí. Často máme potřebu se jimi obklopovat. Srdíčka, sluníčka, peříčka. Ulity, ale i kamínky, květiny, motýly. V neposlední řadě šperky, vyjadřující krásu. Vyjadřující nás samé. Zkuste si meditaci , kterou má Váš duch moc rád. Udělejte si chvilku pro radost. Opak smutku, který si svůj čas vybral tak, aby byl součástí tohoto měsíce. Tam, kde mu prostor dáme, tam on se usadí, rozprostře se. Nás se pak smutné zmocňuje, v každodenním ho máme. Moc se neusmíváme a živíme ho i tím, že se do tmavšího oblékáme. Meditací na radostné se nám zvýší vibrace srdce. Už to stačí, abychom se napřímili, abychom na tváři úsměv vyloudili. Opět dobré, které se dostalo do projevu. Měsíci listopadu se kdysi dostalo tolik slunečního, že musí dosud vyrovnávat. Pouští do svého času měsíc následující, mrazíček i bílé.

Rozhodnutí , ke kterému se bytosti sluncí nepřidaly. Může Vám proto připadat, že jste ochuzení o teplé, můžete protestovat, že je přeci měsíc zlatý, můžete mít i pocit ztráty energie. Je otázkou, zda-li můžeme toto nějak ovlivnit, zda-li můžeme slunce přivolat, zda-li se můžeme z projevů podzimu dál radovat. Poprosila jsem Paní vědmu, která v sobě odpovědi má. Usedla nad námi, nad touto Zemí, její přítomnost sama o sobě rozehřívá. I to, jak se na nás , své děti sluníčka, dívá. Tiše rty pohybuje a abychom jí mohli slyšet, musíme všeho na chvíli nechat a usednout s ní. Dostalo se mi tohoto slyšení :“ pokud se najde někdo, komu vadí, někdo , kdo si klade otázky, někdo, kdo nesouhlasí, dáváte mi tím možnost projevit své. Sebe, tak, jak v magii lásky jsem zrozená. Podmínka je jednoduchá, nesouhlas srdeční. Hlava ta nesouhlasí často, provolává , odvolává, ale tu stačí pohladit a otočit se k srdíčku. Vstoupila jsem do prostoru vlády zimy a vidím ji, jak pospává, jedno oko otevřené, to druhé stále spí. Tak jsem jí to otevřené pohladila, s láskou pohladila a řekla, ještě máš čas. Víte, ona se na mě usmála a na druhý bok se otočila. Mě tam u ní byla zima, tak jsem rychle vyšla a zrovinka naproti se dveře otevřeli. Tam je prostor podzimu. To otevření dveří se mi nezdálo, přistoupila jsem a nakoukla. Ke svému údivu vidím, jak Paní podzimu cvičí, aby se zahřála. Mlčky jsem k ní přistoupila, v pohybu jí zastavila. Cvičit kvůli zahřátí, to přináší systému jen polovinu snahy. Pro zahřátí srdíčka stačí z lásky písnička. Jen tak tiše, pospolu, abychom tu spící nevzbudili. Až nastane začátek zimy, tak se sama probudí. Nevěřte také tomu, že je období, kdy se marodí. To se Vám z vnějšku dává, aby se obohatili Ti, kterým se díky Vám dobře daří. Pokud na to přistoupíte, dostanete se do jejich sítě. Ta je z oček utkaná, kterým musíte dát z peněženky. Příroda je pak smutná, vždyť má tolik co dát, jí stačí poděkovat. V lásce , úctě, vděčnosti. Listopad se už opět usmívá, zkuste to také, vždy je čemu. Vzpomínka, pohled na něco, někoho, dovnitř sebe. To, co Vás někdy zebe, tomu je třeba se postavit. Mysl negací, která stále vymýšlí, čím Vás dostat pod sebe, jak Vás donutit přijímat , byť je srdíčko v nesouhlasu, jak obohatit i státní kasu. Říci Ne je vědomí, které nikdo nezlomí. Nevědomí nás nutí se ohýbat i uhýbat. Stačí to kouzelné slovíčko UVĚDOMUJI SI, co si přeji, jak můžu přispět, čím oplývám, jak myslím, čím se zabývám. Tím vystupuji ze stáda, to nemyslíme hanlivě, to je označení, v němž se máloco změní. Změna je nedílnou součástí světa dobra. Stačí si ji UVĚDOMIT, její důležitost v čase. Ten jí obsahuje, srdcem protéká, do systému roznáší, ke kroku nás vybízí. To hlava se jí brání, lepší tak jak je, ale to, co v nás koluje, je čas vytvořený z časů. Takové dílky skládanky, která vytváří obraz Spirály. Prosím zavnímejte si ho v sobě, vstupte do něho, staňte se VĚDOMĚ její součástí.

Pro Vás, kteří nemáte ještě program na konec roku, je určený seminář 29.12. 2017 - 1.1. 2018 SPIRÁLA ŽIVOTA. Letáček pod semináři. Lepší než sedět u televize je popojít ve své vizi co si přeji. Jak život smysluplně naplnit. Pojďte se do spirály změny připojit. Bude čas na zimní radovánky, meditaci i legraci. Půlnoční pohled do údolí na ohňostroje patří k nezapomenutelným zážitkům. Můžete přijet i dříve, jen tak a k programu se připojit v pátek. Jen připomínám , že je nutné se přihlásit včas. Od 14. - 27. 11. nemůžu odpovídat na mejlíky, abyste popř. nevzdali přihlášení. Přeji Vám teplo v srdíčku..Zdenka


Září

9.9.2017

Zari_2017.JPG

9. měsíc v kalendáři se stále váže k měsícům léta. Jeho energie lehce navazuje na ty předcházející a oslovuje v nás sluneční. Všichni se můžeme projevit tak, jak v sobě máme na této úrovni. Planeta Země potřebuje lásku. My jsme tou spojnicí s jejím Vesmírným projevem. Přes nás může proudit, přes nás se transformuje do hmotné podoby. Často se trápíme, že ji nemáme, přitom je v každém obsažená. Místo nehledejte. Je v každé buňce, v kapičce vody i krve. V celém systému, který nás přivádí k vědomí Já jsem láska. Toto vědomí má velkou moc. Nikdo Vám pak nemůže podsouvat co jste v opaku. Nikdo Vás nemůže oslabovat v projevu sebe samých. V tomto vědomí dokážete rozlišovat, zda je láska v obsahu, nebo zda je to jen prázdné slovo, popř. čin naplněný přes ní, ale ji samou neobsahuje. Září má ještě jednu velkou pomoc pro nás pro všechny.

Drží nás v pocitu pozornosti vůči svému okolí. Dává nám tak možnost vidět svět druhých. Opět si uvědomit, zda toto jsem Já. Zda se mi líbí, nebo vzbuzuje emoci. Také nám pomáhá ujasňovat a přistupovat, nebo se otáčet. Vztahy, které jsou v projevu delší čas nám můžou zastírat oči, můžou nás zavádět, ale také vyčerpávat, popř. můžeme i onemocnět. Ta, která září zaštiťuje, vědma sluneční, vidí kdo a co nám brání v narovnání. V napřímení páteře, v uvolnění se do středu hrudi, v otevření se na úrovni smyslů. Stačí se na chvíli zastavit, otočit se do sebe a položit otázku, zda není v mém okolí někdo, kdo mi takto brání ? Kdo zatěžuje mé srdce. Někdy je těžší přijmout odpověď, uvěřit jí. Nikdo po nás nechce, abychom jednali proti té bytosti, abychom se jí začali vyhýbat, popř. zavírali dveře. Jen buďme pozorní, komu se svěřujeme se svými plány, se svými láskami, ale i trápením. Buďme pozorní , kdo se svěřuje nám. Kdo může využít našeho soucitu, kdo může zneužít naší energie. Náš systém je moudrý. Opět mu stačí naslouchat. Koho vyslechnout a nechat být, koho vyslechnout a povzbudit, komu být nápomocní slovem i skutkem. Aby si někdo špatně nevyložil, že se přeci pomáhat musí, že se nemá rozlišovat, že je to na druhém, zda zneužil. Ano, to se říká i praktikuje. Proč nás to potom vysiluje ? Proč se najednou můžeme cítit znavení ? Proč se nám najednou pomáhat nechce? Proč nám chybí nadšení ? Odpovědi máme v sobě. Je mnoho bytostí, které pomoc potřebují, které si však neztěžují. Které máme ve svém okolí. Poproste svůj systém, ať jsme k těm správným otočeni. Poproste o setkání, poproste o vnímání. Opět pocity, které si přejí jít do projevu. S pomocí jsou křídla spojená. Radost i vnitřní pocit spokojenosti. Září nás vede tímto směrem.

Září je také spojené s prvními podzimními dny. Provází ho již nyní spousta barev. K letním se přidávají tóny hlubší, obsahující zlatavé. Z roviny duše jsme upozorňováni na příjem materiální. Čas sklizně, chcete-li odměny. Pokud jsme po celé předešlé měsíce naplňovali rovinu nezištné pomoci, je právě devátým měsícem počínaje, otevřená cesta z prostoru radosti. Takové, kterou nečekáme, kterou jsme svojí pomocí zprostředkovali někomu..je toho mnoho, co máme na cestě.

Cesta tímto měsícem pokračuje v návaznosti tak, abychom se každý den o krůček posunuli, abychom každý den zažili něco pro svůj růst. To bychom si měli uvědomit, z tohoto úhlu pohledu se večer otočit za uplynulým dnem. Určitě v něm najdeme sebe , ale i druhé. Tak, jak je stanovené ve vzájemném předávání, poznávání, pomoci i sdílení. K tomu jsou nám nápomocné naše pocity, naše smysly. Orgán, který obsahuje cit, naše srdíčko, tomu je dán čas v příštím měsíci. Tímto Vás srdečně zvu na seminář 5,- 8.10. 2017. Spolupráce s Jabloneckou nemocnicí , oddělením rehabilitace a fyzikální medicíny zdárně pokračuje. Vzácná příležitost konzultací s primářkou odd. MUDr. Alenou Svárovskou, cvičení s fyzioterapeutkou Zuzkou Koutovou , mé pohledy a pomoc v uvolnění zátěží z hlediska léčitele, ale i setkání se stejně naladěnými lidmi. Bližší letáček pod semináři. Přijeďte se naladit a srdíčka pohladit, nadýchat čistého horského vzduchu, zazpívat při kytaře s MUDr. Tomášem a mnohé další. Přeji sluneční dny a těším se na Vás Zdenka


Červenec

11.7.2017

Cervenec_2017.JPG

Měsícem sedmým začíná čas, který umožňuje slunci v nás. Umožňuje mu cestu do projevu. Když se vnitřní slunce dostane do fáze, která je nastavená na letní , dochází v systému k obnovení energie. Taková infuze, do které je dáno ,využít každé ráno. Pozdravit slunce na obloze, pozdravit sluneční v nás, usmát se na sebe i na Ty kolem. Začít den se sebou, se svým vnitřním JÁ. Dopřát mu pozornosti. To nás pak celý den doprovází, dá energii tam, kde schází. Ukazuje nové ve starém. Vede nás ke změně, která je pro nás dobrá. JÁ v nás může poskočit, usazené roztočit, donutí tělo protáhnout, nebo se naopak po práci natáhnout. Naše JÁ je moudré. Pokud mu nasloucháme, nebráníme, negativně nesmýšlíme, nevymýšlíme co se musí, pak se nám od něho dostává smyslů. Smysly nás v životě vedou. Jsou spojené s pocity, ale i s vjemy, které nás obohacují a společně vedou po cestě, která má stoupající tendenci. Jsme v souladu s kroky. Pokud kráčíme, jsou v pohybu všechny naše smysly a podle toho, jak je máme otevřené, podle toho jsme buď v klidném, jistém, obohacujícím. Nebo také v opačném, neklidném, nejistém. Pod strachy i stresy. Náš vnitřní svět pod energií slunce vybízí také k řešení zatím nevyřešeného. Dává otázky, které se ke slovu dostávají, klade je tak, abychom rozuměli, abychom se nad nimi zamysleli. Řešení je s nimi spojené. Máme takový ukazatel, jednoduchý, Ano a Ne. Je v nás , v místě, které souzní se světem vnějším. Realitou, která má mnoho podob, pro každého z nás tu svojí. Někdo jí sám vytváří, někdo se toho dosud bojí. Pokud se držíme Cesty srdce, toho, co nás činí šťastnými, co dává celému systému energii lásky, dostáváme nápady, myšlenky, barvičky, možnosti, prostředky. Vše, co vede k realizaci představy. Pokud se spokojíme se světem již vytvořeným, nepřinášíme mu sebe, svého ducha, náš systém reaguje úbytkem. Jinými slovy stárne. Využijme proto energie léta, kterou provází energie vody. Slunce a voda, to jsou dvě polarity téhož. Jedna bez druhé strádá. Každá je sama sebou a přitom sebe dává. Tak, jak je to ve Vesmíru, tak jak je to v nás na Zemi. Šťastné vyvolává. To jsem JÁ. Má v sobě světlo, které se rozsvítí pokaždé, když nás někdo úsměvem obdaří, když se něco podaří. Aby se v životě více dařilo, aby se popřípadě změnilo, je potřeba být ve vědomí Kdo jsem JÁ. Co v sobě obsahuji ze svých cest, jaký osud mě provází, čím se mám zabývat, jsa zrozením obdarován a v neposlední řadě jakou schopností oplývám?

Pro Vás, kteří si tyto otázky dáváte, odpovědi hledáte je nabídka semináře na prodloužený víkend 3.-6.8. 2017. Vždy je dostatek volného času i na vlastní aktivity.Sportovní, turistické, nebo relaxační ,v horské přírodě Krkonoš. Rodinní příslušníci , včetně dětí , jsou vítáni i bez programu. Info letáček na mém webu chatarozhled.cz..těším se na Vás Zdenka


Červen

20.6.2017

Cerven_2017.JPG

Červnové dny se v nás ukládají , tak, jak jsme je prožili. Co nám daly, co my jim. Každý den je jinak v obsahu. Proto jsme tady na Zemi, abychom objevovali, co je nám na cestu dáno. Den je toho součástí. Pro naše srdce je to snadné. Ono vidí energii, která se váže k učení. Tuto energii má srdíčko moc rádo. Je cestou. Je schůdkem poznání. Poznání sebe samých, jak se zachovám, jak ukáži co umím, jak pomoc nabídnu, jak dám ze soucitu, jak přijmu z druhého srdce, jak připojím ruce. Srdíčko také vidí energii zastavení, takovou co nás omezuje, zamezuje i trápí. To se potom se solárem spojí, s místem, které má sluneční paprsky. Každý je jiný, každý však vládne silou, která obnovuje, dostává se nám síly změnit. Jsou situace, které se v našem životě opakují. V nás se pak usazuje, těžko se i vstává, často bolí oči i hlava. Nechce se do pohybu, systému se nedostává kroků. Máme si v tu chvíli uvědomit, že toto nejsem JÁ. Stačí se do soláru obrátit s prosbou o pomoc. Uvědomujeme si jeho moc. Ta spočívá v čase, kdy jsme se hřáli v síle lásky. Pokud se nám jí nedostává, solár nás do ní navrací. Dá pocítit, ulevuje z naší hlavy. Ukazuje srdíčku, že díky ní jsme opustili jeho cestičku.

Hlava je také v moci. Drží se toho, co se přeci musí. Co je naprogramováno, co se spustí, pokaždé když opustíme rovinu sebe samých. Programy z hlavy těch, kteří nás v tu chvíli ovládají. Blíží se léto, sluneční čas. Jsme v polovině roku. Využili jsme čas ? Vyšli jsme z hlav těch, kteří nás programují? Vynacházíme se na své cestě srdeční? Červen nás vybízí k návratu , abychom strávili léto pod srdíčkem ve spojení se sluníčkem. Abychom vnímali světy přes ně viděné, abychom se cítili milováni, abychom byli sami sebou. Léto je plné energie, která umožňuje doteky. Po dlouhé době se k nám otáčí Svět, který je plničký písniček. Těch, které vyjadřují tóny lásky. Určitě některou takovou znáte. Dovolte si jí zazpívat, dovolte si souznít, dovolte si...jedinou podmínku tento svět má, pokud s námi zpívat má. Úsměvy, srdíčka projevy. Do okolního světa, těm, které ani neznáme, ale pokud v sobě písničku lásky zpíváme, jde z nás energie, kterou oni pocítí. Třeba jim den prosvítí, třeba na problém posvítí . Pokud je tím naštveme, což rozhodně nechceme, i to je cesta k uzdravení. Jejich však naše není.

Nabídka pro Vás, kteří jste v zastavení, kteří si přejete smysluplnou cestu, porozumět svým emocím, ale i prožít čas se stejně naladěnými lidmi...5.-9.7. 2017 Seminář Návrat do srdeční čakry aneb Mámo táto pojď si hrát..letáček na www.chatarozhled.cz.. těším se na Vás..srdečně Zdenka


Květen

3.5.2017

kveten2017.PNG

5. měsíc v kalendáři, stejně jako v nás i kolem nás, se vyznačuje energií složenou z barev, vůní, vody a slunce. Zbývá je doplnit sebou. Svým Já, každý podle svého dosaženého. Každý podle svých představ o sobě, každý podle stupně lásky, kterou obsáhl. Pokud tak učiníme, měsíc KVĚTEN nejen doplníme, ale budeme ho prožívat. Láska je v tomto čase rozprostřená, všechna její Já v projevu.

Ona nás vybízí, abychom se zastavili, abychom jí procítili, abychom si připomněli v čem její energie spočívá, co nám chybí, když s námi nebývá. Jak reagují naše smysli,zda-li zůstáváme dobré mysli. Dobro je s láskou spojené, bez ní by nebylo ani pohádek. Příběhů, které se tady na Zemi žijí. Pro lásku se trápíme, když jí máme nehlídáme, když se nás drží přesvědčení, že pro nás není. To začne cesta nelehká, v projevu bytosti i člověka. Ta, která nás měsícem lásky provází, vědma se srdcem na dlani, ta se Vás již ptá, zda-li je Vaše cesta lehká, či nelehká. Ta ví, že jí srdce odpoví. Mít srdíčko na dlani, to je jako byste sebe sami drželi. Sami sebe se ptali, i odpovídali. Slova srdce jsou pravdivá. Někdy je slyšet raději nechceme, to když procházíme tmou a jejich slova lživá nám říkají, jak je to vše v pořádku, jak vše plyne a nic se dělat nemusí. Jak se máme, když se nezabýváme. Jak je nám vlastně dobře. To slovo dobře umí i náš opak dobře. Jen do něho dát srdce nemůže. Tato slova nejsou znělá tak, aby se otevřel náš zrak, aby srdíčko poskočilo a nás napřímilo. Páteř ví, ta nám vždy na cestě napoví. Pokud se jí něco nezdá, pocítíme bolest, pokud na ní někdo nakládá, co naše není, pocítíme v poskočení. Být doskoku je opět pocit světlý, být v kroku k němu náleží, být v lásce , to je energie vzhůru stoupající, patří k němu nebe. I na Zemi je Nebe přítomné. Být v něm znamená koupat se ve slunci. Na louce plné květů pobývat, nad každou květinkou se dojímat. Být v očích toho, či té, co milují. Dávat i přijímat, aby v rovnováze bylo, aby nás zkrátka netrápilo, aby se dobře žilo. Opět na Zemi, v Realitě, s Nebem v propojení. Realita mnoho podob má. Každý máme tu svojí. Někdo miluje, někdo se toho bojí. Někdo závidí tak, že se mu zakalí zrak. Někdo si zpívá a říká si, bude lépe. Někdo do Reality přispívá svým tvořením, někomu práce nic neříká a s placením se pak potýká. To vše je Realita. Realitě pak nezbývá, aby nám dala to, co my jí dáváme. Nic jiného v ní není. To, co dáme, to pak máme. Pokud čekáme, že ona sama sebe dá, to se v nás načeká. Ona také srdce má, stejně jako každý z nás. Ona je však moudrá. Vědma sluneční. Ona zná naše myšlení, ona zná naše cesty. Také zná po čem toužíme, výsledek však nevíme. Ona ví, když se přes srdíčko zeptáme, odpoví. Pokud však říkáme v negaci, nechá být. Však my na to jednou přijdeme. Jediné její NE se vztahuje, když nás někdo za srdíčko stahuje. Když se necháme citově vydírat, či začneme v sobě popírat. Také nás chvíli nechá, pak se nás začne sama ptát, zda ten či ta, nás má opravdu rád. A jsem u toho, co jsem již psala, v tomto případě, bych srdíčko do dlaně vzala a zeptala se ho třeba tak: „ je pro mne krokem? Je pro mne cestou? Je tato situace učením? Nebo se někdo snaží mi energii brát? Pokud v nás trápí, tak v nás bolí. Aby se zahojilo, aby zas dobré bylo, je potřeba zastavení. Nechat práci chvíli stát, do sebe se otočit, podívat. Zaposlouchat se do odpovědi. To jde jedině v klidu, v tichu kolem nás. Říci systému : „teď Ti možnost dávám. Teď Ti naslouchám, teď odpovědi žádám. „

Prosím jen si nezačněte odpovídat sami, tak jak často děláme. To poznáme podle toho, že nás to nutí opět vstát, do práce se dát, nebo být v činnosti, která nepočká. Zůstat sedět a jen tak chvíli být, tím dáváme najevo, že si moc přejeme odpověď znát. Chce to jen trpělivost, nespěchat. Jako u všeho, v čem se učíme. Také hned neznáme, nevíme. Pak nastane okamžik, kterému se nic nevyrovná. Být v komunikaci se srdcem, je pro duši možností. Ukázat cestu, najít řešení, vykouzlit úsměv na tváři. Do středu hrudi nás doprovodit, i když už umíme po Zemi chodit. Tam se odpověď s Realitou propojí a opravdu nás to nic nestojí. Neboť čas takto strávený má hodnotu nás samých. Být v této hodnotě nás nabíjí a my vše hladce doženeme. Pak máme dobrý pocit a tomu se nic nevyrovná. Je součástí zdravého života. Zdravý život nám dává možnosti, které jsou láskou v mnoha podobách. Přeji Vám Květnový čas strávený se srdíčkem na dlani. Zdenka Pokud si přejete sami sebe lépe VIDĚT , svojí cestu, kroky v otiscích času, ale i si zlepšit fyzický zrak, udělejte si čas 19.- 21.5.2017 – letáček pod semináři na webu. Vyrazíme i do přírody, dáme duši do pohody, uvolníme oči do lásky. Stále jsou volná místa na pobyt s programem ISCHIA 2017. Neváhejte a srdíčka na dlani se pozeptejte! Ráda dám info..letáček také na webu Prázdniny na horách mají své kouzlo, takže pokud hledáte místo, kde je strávit, jste vítáni. S programem i bez něho.


Duben

1.4.2017

Duben_2017.PNG

Zima skončila, tady na horách sice ještě ukazuje svůj prostor, kde má pro ty, kteří jí mají rádi, kteří využívají sněhu ke sportovním aktivitám, ale i pro ty, kterým je cestou. To první se stěhuje do nadmořské výšky kolem Sněžky a přilehlého okolí. Druhá rovina se pozvolna zavírá, aby zhodnotila, vyhodnotila a odměnila. Podle jejích kritérií se každý mohl zachovat. Jak v údolí, tak na horách, jak v Čechách, tak v cizině. Tento prostor je vytvořený tak, aby byla vidět sebemenší špatnost v projevu. Špatnost proti těm, kteří dávají, špatnost proti těm, kteří pomáhají, ale i proti těm, kterým se poctivě daří. Paní Zima měla v sobě stejné, jako další období. Jarní .Spravedlivé. Můžete namítnout, jak by mohla vše pojmout, kolik lidí smýšlí tak, že druhým černé posílají, spílají i ve skrytu vymýšlí. Jí i těm dalším, stačí, když projdou Zemí. Pojmou ji tak, aby se v nich nastavilo, aby je špatné zastavilo. Když je vědma v zastavení, podívá se do sebe a její systém jí navede přesně do místa, kde je černé v projevu. Pak se ještě spravedlivě zváží, kdo to dobré jakýmkoliv způsobem sráží.

Váhy jsou s karmou spojené, takže pokud někomu způsobujeme, způsobujeme sobě samým.

Stejné pak musíme zažít, abychom si uvědomili. To, co se nás dotkne, v projevu špatnosti, tím se zabývá náš systém. Pokud již takovou zkušenost máme, tak se nám dostává pouze na povrchu. Ulpí na nás myšlenka, dotek, oči a my se pak potýkáme s různým projevem této energie. Její záměr je viditelný. Toto prosím mějte na paměti, pokud se dostanete do špatnosti, zcela určitě se projeví kůže. Někdy stačí si uvědomit, zaměřit se na poškozené místo a pronést :“ Kdo mi způsobil, tomu předávám. Uvědomuji si své myšlenky a pokud je v nich špatné, tak prosím za odpouštění ty, kterým jsem sama, sám předal/a/. Posílám světlo do těchto projevů, s myšlenkou uzdravení. Ještě se však může stát, že sami o sobě špatně smýšlíme. I v těchto případech platí, že se projeví na nás samých. Nejen na povrchu, ale i uvnitř se pak špatně cítíme, často si rady s tím stavem nevíme. V tomto případě je potřeba vejít do své oblasti srdeční a poprosit, aby se srdíčko projevilo, působení zastavilo a do těch míst lásku vpravilo.

Je na nás, zda si tuto příčinnou souvislost uvědomíme a začneme si všímat svých postojů vůči sobě samým, nejbližším i vzdálenějším.

Změny je vždy potřeba k uzdravení. Bez ní není léku, vyléčení. V poslední době se nám dostává této možnosti. Vždy však předchází zesílení. Najednou můžeme pociťovat chování druhých, jejich projevy, slova, pohledy, kterých jsme si dříve nevšímali, nebo se nás nedotýkali. Je dobré zaujmout pozici pozorovatele. Všímat si, nevstupovat do sporů. I tady je však důležité uvědomit si čí je čí. Co takové chování ve mně vyvolává, kde se v systému ozvalo. Obrátit pozornost tam, kde zabolí, píchne, popř. ztěžkne. To jsou ukazatelé, kterým je dobré naslouchat. Vedou nás do situace, kterou jsme zapomněli, která čeká, až se jí dostane uvolnění. Může se týkat našeho vlastního chování, může být od rodičů, rodů, může být spojená s někým, s kým se již nevídáme. Jinými slovy se v nás usadilo, vzalo místo dobrému. Špatné má různé projevy. Oslabuje nás , vysiluje místo, kde se vyskytuje. Vzniká trhlina v imunitním systému, ochraně, která láká různé parazity. Ty využívají svého „hostitele“ , prostředí, které jim vyhovuje energeticky. K parazitům patří i lidé, kteří se nás drží, berou z nás to, co sami nemají. Využívají naší inteligence, dobroty, slušnosti, soucitu. Přes ně se do nás dostávají další parazité, v projevu bacilů, virů, vedoucích k onemocnění. My se tím trápíme. Energie Trápení se vyznačuje emočním vyčerpáním. Od něho je jen kousek s psychickému. Škodolibosti se dostává.

Je nesmírně důležité uvědomovat si svůj vnitřní svět. Co mi dělá radost, co je mi vlastní v projevu, do čeho se nemusím nutit. Uvědomovat si sebe. Většinou jsme otočeni na ostatní. U nich si uvědomujeme jací jsou, jak se chovají, jaké mají nedostatky, co by jim prospělo. Zkuste si říci, toto není můj svět a otočit se pozorností k sobě, do sebe. Tady je náš prostor, daný tak, že s námi zůstává po celou pozemskou cestu. V něm je vše, co nás vede. Včetně propojení s duší, propojení, přes které do našeho systému přichází důležité informace, týkající se situací, kroků ,v nichž je učivo. Jarní čas má mnoho projevů vnějších, které naše duše miluje. Příroda vynahrazuje našim smyslům jak barevně, tak přináší tóny, stačí se zadívat, zaposlouchat. Lék , který je volně dostupný pro každého. Jediné, co bychom měli navracet, je naše úcta, naše vděčné a v neposlední řadě pomoc tam, kde jsou potřeba naše ruce i naše finanční prostředky. Rovnováha mezi světy, rovnováha pro zdravý a naplněný život. Pokud máme v sobě nerovnovážné, nedokážeme, nebo méně, vnímat plnými smysly.

O tomto a mnohém dalším je náplň Tradičního velikonočního semináře – letáček na webu – 14.-17.4. 2017. Pozvání platí i na květnový víkendový seminář Pro všechny, kteří si přejí VIDĚT 19.-21.5.2017. Pokud si přejete doplnit energii a vše, co je důležitým faktorem pro zdraví – přijměte pozvání na italský termální ostrůvek ISCHIE – 10.-17.6. 2017 – letáček též na webu – prosím o rychlé rozhodnutí ohledně rezervace hotelu, letenek i míst v autobuse. Přeji Vám Jaro plné dobré mysli a ne-lhostejnost ke špatnému. Zdenka


Březen

3.3.2017

Brezen_2017.JPG

Březen, třetí měsíc v kalendáři, je nedílnou součástí času tady a teď. Pro každého z nás, tak, jak si z něho vybereme. Přináší mnohé, včetně jara. Vy, kdo po něm již toužíte, využijte ještě čas, abyste ho mohli přivítat přes svůj vnitřní svět. Ten okolní , ten většinou již znáte. Někdy je prima, někdy je v něm zima, někdy Vás baví, jindy se mu stavíte. Víte o něm, můžete se dočíst, můžete si najít vše, co Vás zajímá. Předchozí měsíce nikam neodešly. Jsou v nás prožité. Někdo si je užil, někomu se těžké zdály. Čas hranice nemá. Kalendář nás upozornil, že nastalo období, v němž je určený počet dní, stejně jako dalších omezeních, která jsme přijali. Jdeme cestou pozemskou, plánujeme, přejeme si i chceme, nasloucháme hlavě, rozumu. Naše duše se na nás z nebe usmívá. Ten úsměv je nám nutností, aby se vyvážilo, aby se nebe více projevilo. Rovnováha se tomu říká. Střed levé i pravé strany. Duchovní i materiální, v projevu. Jako když ingredience smícháte a celek z nich získáte. Tak si můžeme „ upéci“ chutné, stejně jako radostné, stejně jako zdravé. Co si uvědomujeme, že právě potřebujeme. Rozmanité, naplňující, rovinu práce i osobní zahrnující. Jednoduše řečené, nabízí se diskuze, zda ano, či ne. Je mnoho stupňů, kterých je možné dosáhnout, je mnoho znalostí, kterých je možné obsáhnout. To nejdůležitější je udržet se ve stavu, který nám toto umožňuje. Opět jsem u Rovnováhy. Existují bytosti, které jsou v této energii zasvěcené. Jejich znalost je cestou pro druhé. Pokud však na ní vstoupíme, musíme počítat s tím, že se nám dostane nejprve opaku. Musí se projít situacemi, které jsou těžké, které se vyznačují překážkami, jsme vychýleni do jedné strany. Proto se tento měsíc vědma Rovnováhy připomíná.

Přijala nabídku provést nás .Vědma ze sluncí zrozená. Všude, kam vstoupí se uvolní, všude kam pohlédne se do rovnováhy navrátí, všude, kde je ona v opaku projevená, nachýlená, vychýlená, tam se do středu navrací. Její učení je také jednoduché, učiň tak, abys ze mě nevyšel, nevyšla. Učiň tak, aby se stále kráčelo, učiň tak, aby se usmívalo a k dobrému přispívalo. V našem světě sluncí je to základní pravidlo. Kolem se začíná zelenat, růst, kvést, viditelná změna. Náš vnitřní svět reaguje. Touží být součástí, touží po stejném.

Vědma měsíce března přichází s pomocí, která je součástí roviny vědomí. Pokud si uvědomujeme potřebu uzdravení, potřebu změn ve svém životě, potřebu dělat dobré tak, aby se žáků dostalo, aby se v nás uvolnilo, zkrátka, v lásce žilo, řekněme si s ní:“ Uvědomuji si místo, přes které jsem ve spojení. Mé srdce mi často říká, učiň tak, nebo naopak. Já se dívám všude kolem, rozhlížím, méně často do srdce pohlížím. Mohlo se tudíž stát, že jsem neslyšel/a/ a na jeho naléhání neodpověděl/a/. Srdíčku když se neodpoví, tak si najde způsob, jak nás k němu otočit. Většinou volí, že se něčemu nerozumí. Nerozumíme si s někým, koho rádi máme, nerozumíme své práci, také nemusíme najednou rozumět náladám i únavám. Když jsme v této situaci, tak se nám nedaří. Můžeme se snažit, můžeme se rozčilovat, můžeme i plakat. Srdíčku to sice jedno není, ale trvá na naší pozornosti. Když jsem Vám teď vysvětlila, k srdíčku otočila, vejděte prosím do jeho prostoru. Kde jinde hledat rovnovážné. Toto je místo, kde je naše jisto. Tady se slučuje, tady se raduje, odtud bychom se dívat měli, odtud si můžeme přát. Vše co naše duše miluje, tady na Zemi, prožívat.„

Pokud byste si přáli navrátit se do Rovnováhy finanční, je pro Vás připravený seminář na toto téma. 10.-12.3. 2017. Zima na horách zatím trvá, tak můžete využít sjezdky i běžky, jde to také pěšky. V pátek vyvezeme. Letáček pod semináři na webu. Připojuji pozvánku na seminář Velikonoční, 14.-17.4. 2017 ..pro rodiče i děti, pro všechny, kteří si přejete pocítit hodnoty tohoto času, něco hezkého vytvořit, nějaké trápení odložit.

Připomínám možnost informačně – diagnostické poradny s následným návratem do Rovnováhy té které roviny, kterou si přejete řešit. Srdečně Zdenka


Únor

8.2.2017

Unor_2017.JPG

Únorový čas již běží, jeho cesta se odráží do té naší pozemské. Tentokrát bylo myšleno na naši mysl. Oblast pravé hemisféry. V tomto místě se chvíli zastavíme, neboť tento prostor obsahuje sféru našeho rozumu. Rozum patří do systému člověka. Je tudíž součástí roviny žití. Naše duše si rozumu cení, jako prostředku. Prostředkem nazývá činnost, která je naučená. Nemusí se v tu chvíli vymýšlet, nemusí se přemýšlet, jen se koná na základě opakování. V těchto okamžicích se naší duši dostává klidu, který je nesmírně důležitý pro její vlastní čas. Být v klidu duše je pro náš duševní stav zdravím. Rozum má ještě jednu roli, která je nezastupitelná. Dává nám odpovědi, když řešíme situace, které jsou běžné. Patří do nich každodenní povinnosti domácí. K těm pracovním se rozum staví tak, že ponechává prostor pro ducha. Je na nás, zda se ve své pracovní rovině cítíme spokojení, vykonáváme tak, jak je nám zadáno, zda podnikáme, nebo zda se zabýváme činností kolektivní. Pokud nepřemýšlíme přes oblast srdce, duch nezasahuje. Pokud se nás však zeptá, zda jsme unavení, protože se nám nedostává jeho energie, pak bychom měli zpozornět. Pokud se pracuje tak, že se nikde duchem netoulá, pak nám jde práce od ruky. Jsme přítomní, pozorní, díváme se na to, co děláme a nemůže se stát, že si způsobíme.

Ta, která nás únorem provádí, vědma zasvěcená v lidském snažení, v práci, ale i ve vztazích, ta si na pomoc Pána Magií lásky vzala. Požádala ho o prostor, v kterém je nastaveno tak, aby se člověku dostalo. V její meditaci se objevila oblast hlavy, která si stále pozornosti žádá a na ducha se jí mnoho nedostává. Také viděla, jak se hlava stále ptá a na odpovědi nečeká. Dále se jí objevil bod ve středu hrudi zastavený, tak, aby zůstával němý. Aby se říkala slova, v kterých láska není. Aby se stále zraňovalo, aby se v nás ukládalo. Aby tíha tížila, aby se duše soužila. Když si sebe představila, jak by na ní působila, ukázala se jí hůlka, zlato-zlatá půlka. V té druhé polovině,je zasvěcení do stavu, který bytost nezná. Který je pod hlasy, v nichž není pravda. Také zmatky a nesmysly, slova, znějící a přitom obsah nemají. Často k činnosti lákají, aby se pak zmatkovalo, aby se nesmyslně počínalo. Aby se dávalo tomu, zkrátka rozumu. Rozum má také rovinku, takovou malou, maličkou, která je důležitým místem, do kterého se dalo světlo. To světlo je pro duši, aby jí drželo , aby rozumem prošla, aby ho poznala, aby jí tato zkušenost pomohla při setkáváních s negací. Ti rozum mají, ducha v takovém stavu vědomí nemají. Tak určil náš učitel On tady na Zemi, že bychom si jinak neříkali. Že bychom se sice potkávali, ale beze slov, neboť náš duch tyto nezná. On vidí energii jdoucí z úst a podle toho se zachová. Buď světlo dá, nebo mlčí. To by nikam nevedlo, nepoznali bychom jejich řeč, způsob mluvy s činy spojenou. Vědma tohoto měsíce si úkol vzala, aby nás navrátila do středu, který dosud mlčel. Prostor pro pomoc použila, hůlkou plošně namířila. Pronesla tak, aby se dostalo tak, jak se kdo ve vědomí vynachází, komu ta slovíčka lásky schází. Řekněte si s ní: „ rozumu se již času dostalo, teď se uvolňuji do svého středu hrudi. Uvolňuji se k vyjádření s energií Světla spojeném, k vyjádření, které obsahuje slova sluneční. Vím, že jsou léčivá, vím, že jsou láskyplná, vím že mají hodnotu. Vím, že se mi navrací pokaždé, když se ptám, i když se dozvídám, když reaguji, když se v úsměvu uvolňuji. Toto místo je místem pro ducha ve spojení s duší, která dlouho mlčela. Rozumu se však ukloní, neboť jí dal možnost poznání. „ Zaměřujte se, zkoušejte, na mlčení nedbejte. Tento měsíc má velkou moc návratu do komunikace duší. Aby se vzájemnost vrátila, s ní porozumění. Není to o tom rozum oddělit, jen si být vědomi odkud zrovna mluvíme, s kým mluvíme a co vlastně chceme sdělit. Pokud by se nám slov nedostávalo, stačí si uvědomit pomoc té, která je s hůlkou nad námi, která ráda pomůže. Přeji Vám únor plný slovíček, která hřejí, která jsou Vámi naplněná, která mají hloubku, moudré ve vyslovení. Také přeji, abyste taková dostávali, nejen o svátku Valentýna. Malé pozvání na další seminář, který je tradičním. !Velikonoční radování, léčení i povídání“ 14. - 17.4. 2017 pro rodiče i děti, pro všechny, kteří rádi tvoří, ale i se dozvídají. Téma se váže k našemu Vesmírnému Já.

Srdečně Zdenka


Leden

12.1.2017

Leden_2017.JPG

Leden otevřel nový rok tak, jak planeta Země kdysi přijala. Ohňostroj světel, přání i přípitků. Předsevzetích i opojných nadějí. Ta, která usedla do prostoru mezi Nebem a Zemí, mezi realitou a duší, do prostoru, v kterém se umožňuje tak, aby v souladu bylo, ta se již přes čas rozprostřela. Naplnila leden svými myšlenkami, které jí v meditaci přicházely, aby odpověděly na její otázku: “Jak dát své znalosti těm, jež svých dosáhli? Jak jim pomoci dosáhnout výš? Jak vzbudit touhu po výškách v moudrosti ? Jak dát na jejich cestu, která je duší připravená? „ Vědma nám předává do prostoru našeho středu. Přes cestu lásky, paprsky slunce prosvícenou. Vstupte do ticha, ztižte mysl přetíženou. Tam se Vám dostává odpovědí, od těch, kteří již prošli, kteří vědí. Každému, kdo se ptá, když je cesta tíživá.

Znalosti mají rovinu, která když se naplní, potřebuje uvolnit. Uvolňuje se předáním.. Z těch, kteří čas věnují hledáním odpovědí na složitosti cesty, na překážky jimiž oplývá, na působení tmy, která se za nimi schovává a naší snaze se vysmívá, z těch se stávají průvodci. Usedají v prostoru, kam se můžeme přes svůj střed propojit a zeptat se, ukázat na svoji situaci, která nás nechce uvolnit. Oni však přímo neodpovídají, jen naznačí směr a indicii dají. Jsou si dobře vědomi toho, že radost, spojená s nalezením by radostí nebyla, kdyby se řeklo udělej to tak a tak..Když se však od nich dostane, dohlížet musí, aby se s radou naložilo správně. Aby se popošlo a uvolnilo. Vědma měsíce ledna je požádala, aby našli takovou radu, která by našim znalostem znalost dala. To byla výzva a ta se neodmítá. Když lhůta času vypršela přišla odpověď znalých :“ Každá situace má svůj střed. To kolem je o poznání. Žádnému se ještě poznání nedostalo, aby se jen tak dalo. Musí se vykoupit. Někdo dává svůj čas, někdo peníze nabízí, někomu se výměna za světlo lepší zdá. Musí se počítat s námahou, také slzy tečou, odejít však z načatého znamená svěšená ramena. Bolest je součástí poznání. Někdo se jí brání, jiný po léku hned sahá, někomu známá připadá. Součástí všech situací jsou další bytosti, lidé. Jedno jakého vyznání, jedno že nemají zájem o poznání. Jedno však nám není, že do našeho zasahují, vstupují přes náš práh, chovají se podle svého. I to nás nutí přemýšlet, jak se zachovat. Jak uchovat svůj vnitřní svět v klidném, aby se hněv neživil, aby se jim ponaučení dostalo. To vše nás nutí používat znalosti. Většinou však sáhneme po těch pozemských, zděděných a podmíněných. Ty, které v sobě máme, v podstatě uložené, prožité i zasloužené. Tyto znalosti jsou spojené se světem našeho zrození. S těmi, kteří nás milují tak, že nás jimi obdarovali, aniž by splátky požadovali. Tam byste se měli otočit, vstoupit do prostoru , kam Vás pozornost zavede. Tam se připravilo tak, abyste jasné měli, abyste si odpočali, abyste nové započali. Indicie od nás se váže ke slunci. Pokaždé když uvidíte kotouč světelný, dostává se Vám od té, která je součástí těchto dní. Vědma ve slunci zrozená vysílá paprsek abyste si všimli, do sebe pohlédli .. Vědma se protočila a odpověď dala do záznamu, aby ani slůvko neuniklo, aby se předalo, až nastane její čas.

K odpovědi druhé bylo více času zapotřebí. Aby se odpověď vynořila, ještě hlouběji se v sobě ponořila. Výška s hloubkou souvisí, dvě strany téhož. V každém čase je krok, který umožňuje další krok. V růstu, v dosažení vědomí. Každému se dostává, ne každý však svého růstu dbá. Aby se připomnělo, co je důležité pro duchovní tělo, aby se připomnělo tělesného zdraví, aby se v harmonii prolínalo, aby se bdělo i dobře usínalo. Když se odpověď začala rýsovat, kreslit se obraz přes Svět moudrých, dostalo se Vědmě slůvek: „ Nejprve se podívej, kde se tento svět pozemský vynachází. V jaké fázi růstu, v jakém stádiu. Zda-li když jim výšku dáš, když jim cestu k vrcholu připomeneš, zda se nepotkáš s tou, která si stále vede svou. Oni ji potkávají, oni jí poslouchají. Ryze pozemská rovina strachů, obav, nemocí, emocí i agrese. Vyjít z ní je věc přetěžká.

Lehčí ve zdání opakujícího se konání. Udělat nové tak, aby novým bylo, aby se v srdci rozsvítilo, aby jim zůstal úsměv v úsměvu, to se k síle váže. Překonat soudce z okolí, překonat bolest z rozchodů, oddělit názory těch, kteří ví co je pro Vás nejlepší, duši naslouchat, intuici poslouchat. „ Oči vědmy se nejprve dívají, pak teprve konají. Odpověděla moudrým tak, aby se obrazu rámu dostalo. Rám se vždy váže k celistvému. „ Mé oči mají sílu dohledu, jinak bych otázce směr nedala. Jinak bych Vaší vůli nežádala. Oni touží po cestě, která se váže k výšce. Dosáhnout tak, aby druhým možnost dali. Aby i oni časem dokázali. Jít v příkladu, krok za krokem. To jim ráda dám. Podle Vašeho udělám. Přidám jen svůj čas lednový, počátek stoupání, počátek konání. „ Výška v nás již obsažená může vyšší být. Abychom jí dosáhly, musíme v sobě protočit již dosažené. Jinak dokola chodíme, těšit nás přestává, k tomu se únava přidává. V čem jsme se naplnili, do paměti uložíme a k novému se otočíme. Znalosti se nikam neztratí, v případě potřeby máme v sobě. K novému se váže nápad, myšlenka, která srdci připomene jeho tep. I to je ukazatel, že jsme správně vybrali. Další je potřeba pustit se do práce. Začít, zkusit. K tomu se váží nové známosti. Někdo, kdo vstoupí na cestu, aby se nám z jeho dostalo. Pak stačí společná řeč a domluva, toto není náhodné setkání. Je potřeba se uvolnit a zvednout se ze stávající situace. Jak to udělat? I toto vědma ví, ta sluneční. „Pohlaďte si ruce, které se chopit nového chtějí, přejeďte si po čele v němž se stresy hromadějí, napřimte se v páteři a pohleďte před sebe. Stopy se Vám ukáží. Je v nich dáno tak, aby podpořili, aby Vaše nohy vstoupit zatoužily.

Další otázky v odpovědích navazují. Vzbudit touhu, která v předchozím období usnula, vzbudit ji tak, aby se jí spát již nechtělo. Aby se jí dostalo naplnění, jehož součástí je snění. Toužit po něčem, co nemáme, toužit po někom, koho milujeme, toužit zaplnit čas, kterému se život říká. Toužit pomoci dobré věci, dát možnost někomu, komu se nedostává. Víte co máte udělat, stačí si uvědomit hloubku těchto pocitů, vstoupit do nich a říci „ Budiž mi dáno tak, abych nepochyboval/a/, abych věděl/a/ co mám učinit. Aby se věci do pohybu daly, aby mé touhy nestrádaly. Aby se ve mně usmívalo, aby se kolem radost rozšířila a dobrá věc se podařila.“ S přáním této cesty se těším na viděnou 3.-5.2. 2017..Co nám tento rok přináší. Sněhové podmínky jsou ideální pro lyžaře, běžkaře i sáňkování, pokud nemáte ještě rozhodnuto kam vyrazit o jarních prázdninách jste srdečně zváni...Zdenka


Prosinec konec roku značí

5.12.2016

Prosinec_2016.JPG

Časové období, které je tady na Zemi stanovené tak, aby všichni stejné měli, aby se všem dostávalo dne i noci a aby se všichni sešli jednou do roka tak, aby u stolu usedli, aby do nebe pohlédli..svátky tohoto období mají tradici. Tradice je již v projevu. Vnějšímu světu se jí dostává. Ona se však více raduje s těmi, kteří jí přizvou do světa vnitřního.

Vědma měsíce uvolnila energii Světla. Tato energie prostupuje vším a všemi. Světlo mírumilovné, světlo lásky, světlo dávající najevo potřebu urovnat spory. |Toto světlo je velmi vzácné. Jeho součástí je meditace. I ona do ní usedla s myslí ztišenou, se srdcem otevřeným, se smysly vyladěnými na vlnu nitra. Čisté se projeví tak, aby vidoucí byl zrak, aby odpověď srozumitelná byla, aby jí cesta přijala. S meditací je vždy spojená otázka, kterou vyvolá situace. Důležité je uvědomit si, že naše nitro je prostorem duše. Toto místo umožňuje nejen propojení, ale také uvolnění z napětí. Pokud je systém napjatý, nedokáže přijímat. Jednáme emočně. V emocích se špatně dýchá, v emocích se potýkáme se sebou i se všemi kolem, v emocích dáváme prostor mysli negace. To nás vyčerpává, špatnou náladu dává. Slunečního se nám nedostává. Je těžké se navrátit do pohody. Být v pohodě, to je pocit ducha. Náš systém se dostává do vlivů přes předané od fyzických rodičů. Jejich se už během prenatálu stává našim. Jejich znamená vše od myšlení až po karmické. Také se do nás dostávají různé druhy názorů, příčinné onemocnění a v neposlední řadě tak, jak vypadáme. To vše nám dává možnost projít cestou, která se nazývá pozemskou. Tato pozemská cesta podléhá duši. Ona se dívá, je v propojením s Já ducha a vede nás tak, abychom využili čas. Umožňuje nám být pozorovatelem, uvědomovat si jejich způsoby a pojetí života. S tím, s čím se nemůžeme ztotožnit, co je pro nás nepřijatelné, co nemůžeme strávit, v čem revoltujeme, s tím nám pomáhá. Jakou možnost zvolí, to je na ní. Má možnost konzultací s rádci, poradci, průvodci. Světem, který pozemské situace nejen zná, ale sám je prožil, prošel. Oni, když se dostaneme do situace, že si rady nevíme, točíme se v kruhu a náš systém se zavírá, oni přikládají své srdce tak, aby světlo bylo a nás na cestu do kroku navrátilo. Každý z nás slunečních, takového průvodce máme. Vybíráme si rody a tím pádem rodiče s těžkou karmou. Jednak je pro nás výzvou, jak ji zvládneme, jednak tím ulevíme srdci Paní Země. Tento výběr může pokračovat přes volbu pozemského muže, či ženy, s tím, že opět vstupujeme do jejich rodů. Abychom se již vymanili, abychom se uvolnili v sobě samých , tím pádem ve vnějším světě k dobru. Abychom žili slunečně. Abychom opět milovali a milováni byli, s tím přichází ta, která je Vědmou měsíce dvanáctého. Její meditace započala již v lednu. Celý rok byla ponořená, vnímala odpověď na svoji otázku: „ jak je navrátit do stavu vesmírného zrození“ Naše vesmírné zrození, zrození naší duše, je a vždy bude nedílnou součástí Světa sluncí, kde vládnou Vědmy svými znalostmi, kde se učí, kde se milujeme. Kde se nám dostává odpovědí, kde jsme vedeni tak, abychom sami jednou učili. O našem světě učili, pokud se dostaneme za jeho brány. Abychom dodržovali náš způsob života. Abychom svým příkladem dávali cestu druhým.

Dostalo se jí odpovědi v podobě řádek, které Vám předávám: “Jste silní a přitom se slabými dáváme vést. Jste moudří a přitom se hloupými dáváte zmást. Jste láskyplní a přeci podléháte negacím. Máte v sobě slunce a přitom se ve tmě vynacházíte. Udělejte nejprve pro sebe morální očistu. Víte, očistit morální v sobě znamená vejít do svých myšlenek. Uvědomit si zda jsou opravdu moje.

Uvědomit si jejich obsah. Spojit si je se svojí cestou. Jak na ně reaguje, zda se v nás raduje, nebo zastavuje. Pokud jsme radostní ptáci kolem poletují, pokud se trápíme jsou v roji. Pokud živíme myšlenku tmavou o sobě samých, dostává se nám černého stavu. To se nás zmocní strach, démon žijící na Zemi. Být ve strachu určitě znáte. Pak ti černí s námi lehkou práci mají. A opět nás z jejich myšlenky napadají. Objevila se mi mysl sluneční. Je součástí těchto dní. Tuto mysl Vám předávám. Nejen předávám , dávám tak, aby to černé pozbylo nad Vámi slova, pozbylo situace, i tam, kde je pod ním Vaše zdraví. Po Vás žádám toliko, abyste se slunci poklonili, abyste v tu chvíli jím byli. Abyste s ním vstávali, pracovali, žehnali. Aby Vám průvodcem opět bylo, aby se ve Vás netrápilo. Aby svět pozemský ve Vás měl oporu, aby Paní Zemi ulevilo.

V mém světě vědmy toto již nastalo, odpovědi se Vám dostalo. „ Jsem s Vámi , ve Vás nad Vámi, tam, kde si jen pomyslíte, ze své čisté mysli pomyslíte. Že přání plním, to jistě víte. Tak si pojďme společně přát, aby se planetě Zemi dostalo z času, v kterém se milovalo. Ten čas je v letokruzích uložený, v paměti Zemi, ale i v té naší. Ve všech, kteří jsme ten čas žili. Stačí chvíli v meditaci setrvat, v odpovědi vytrvat, jak navrátit, jak opět milovat.

Děkuji Vám za milou chvilku, každý den jí můžeme spolu mít. To na Vás ponechávám ...já se přidávám, do údolí ze zasněženého Rozhledu zamávám a pokud si budete přát strávit konec roku společně, jste zváni srdečně..info letáček na webu pod tímto povídáním...Zdenka

horská chata Rozhled | Telefon:+420 499434176 | Mobil:+420 721554728 | Mail:rozhled@tiscali.cz | Webdesign: © lk 2013