1.12.2015

Poslední měsíc v kalendáři vstoupil do svého projevu. Dny sváteční i všední, prostoupeny typickými vůněmi, které nám připomínají svět magický. Někým jsou milovány, někdo je nemusí, každý dle své podstaty i zaměření.

Ta, která má tu výsadu, že ukončuje cestu rokem 2015 , se nazývá Vědmou fialového paprsku. Našim duším neznámá není, chodíme si k ní pro řešení. Když se na cestě v tom pozemském shonu ztratíme, když si rady nevíme, když se, ano i trápíme, jak přivést pozemské Já ke správnému kroku, tak zamíříme k prostoru, který je celý fialový, připadá nám snový. Vědmy úsměv je pohlazením, sáhne nám na čelo, na kterém je vidět, co zrovna řešíme a zadívá se na cestu, která se vine ze shora dolů. Vyžádá si chvíli čas, otočí nás do jejího světa, v kterém se zrcadlí pouze krása a ticho. Nechá odpočinout naše oči, naplnit se lehkým, vydechnout obavy a nadechnout se esence klidu. Pak se přes nás protočí, uvolní rovinu soláru /srdce je s ní spojené/ a ukáže řešení…

Přistupuje ke každé duši, která o radu požádá , stejně. Bez výjimky pomůže. Volí stejná slova, která se nám mají připomenout: „ Každému se může stát, že zůstane na své cestě stát. Každý má právo na chybné, každý má právo na mylné, každému se může stát, že nemá sil jít dál. Jedno jakému Já, jedno, zda se jednomu zdá lehké, dalšímu těžké. Já vidím jen to, co Vy v tu chvíli nevidíte. Mám v očích to, čemu se říká Moudré, možná staré, ale to víte, bez zkušeností nic nezpravíte. To, že jste přišli a požádali, uznali, že nevíte, to mi dává možnost projevu. Vážím si Vás, neboť není lehké přiznat bezradnost. Na Zemi, ve světě lidí, se za ní mnoho z Vás stydí. Jedna z duší mě požádala, zda bych Vám nějakou radu do tohoto měsíce dala. Vám, kterým se nedaří, udržet úsměv na tváři. Tady se na chvíli zastavíme. Znovu a znovu připomínám vzájemnost světů. Svět duchovní je přes našeho ducha, přes přírodu, přes vodu, přes vše, co je viditelné okem lásky, v propojení se světem materiálním. Toto propojení nám tady na Zemi umožňuje tvořit. Žít smysluplný život, měnit zavedené, milovat. Cesta. Cesty nás vedou k růstu. Každá cesta je pod dohledem duchovního průvodce, který již tuto cestu absolvoval, prošel a má tak možnost předat své zkušenosti v okamžicích, kdy tápeme, nevíme si rady, obracíme se zpět, či nám uniká význam prožívané situace. Tento průvodce reaguje na naši vědomou prosbu pronesenou z oblasti středu. Pokud se vynacházíme mimo střed, což je u většiny , tak jeho úkolem je nás do něho vrátit. Dělá to způsobem sobě vlastním.

Ponechá nás v chaosu, někdy ještě přitvrdí a čeká, až si to uvědomíme, že to nejsem Já. Pak použije svůj střed systému bytosti, neboť nemá fyzické tělo, z něho vyšle paprsek do místa pod naše nohy a tím nás vlastně donutí ke kroku. K pohybu, udělat něco v dané situaci v projevu. Tzn. nepřemýšlet, ale jednat. Přílišné přemýšlení bez akce bolí. Zavádí nás do emocí, bere nám energii, spánek, jasné. Tím nechci říci, že by se nemělo přemýšlet. Spíš myslet. Mysl je bezesporu projevem inteligence a je dobré si uvědomit z jakého místa v sobě myslím. Tím bych se dostala k vědomí o čakrách, které by měly být u každého pozemského jedince ve znalostech, stejně jako psaní , čtení, počítání…pokud si přejete myslet pozitivně, bez vlivů negace, bez vlivu těch, kteří pouze opisují, obraťte svoji pozornost do oblasti svého soláru. Tam je nejen klidné, ale i střed, který umožňuje komunikaci se všemi, které si uvědomuji. Pokud mám vědomí o světě andělů, můžu se propojit, pokud se světem průvodců, taktéž..odtud je možné je nejen slyšet, ale i vidět, mít pocity, které jsou určující. Teplé, laskavé, barevné. Třeba Vám toto připomnění bude nápomocné , abyste vyřešili, popošli, uvolnili se..ta, která je nad naším průvodcem, Vědma fialového paprsku dává radu: “ Každý den se usmějte a řekněte si společně se mnou, že vše, co prožívám se projevuje do světa duše. Tento svět nechť mě vede, nechť mě dá pocítit, že jdu správným směrem. V tomto měsíci fialově. Je mnoho barev v nás i kolem nás, ale tato jediná se vyznačuje radou. Rada z jejího se dostává do projevu světa materiálního a já v tu chvíli vím, že je o mne postaráno. Pokud se mám postarat, svět této barvy je nápomocný, v čem je mocný. Pokud mám nechat přijít pomoc ke mně, tak se tvář začne usmívat. Dalo by se ještě hodně povídat, ale máme před sebou celý měsíc. Jak ho využijeme je na nás samých. Ode mne přání, jak jinak než fialové, aby se svět kolem nás stal světem míru. Každý můžeme přispět tím, že se každý den projevíme v lásce. Uděláme něco, co nás zahřeje a tím pádem dáme teplo tam, kde je stále studené. Tím, že budeme dávat emoce, nadávat, či se před realitou schovávat, tím se stáváme součástí světa násilí. Jsme mocní v svém dobrém. Průvodce dodává, že realitu tvoříme přes duši. Ducha chcete-li. Pokud s ním nejsme v souladu, v propojení, tak nám realitu tvoří negace. Nízké. Zkuste být vysocí, opět tak, kam dosáhnete svým moudrým. Mějte se sluníčkově a pro Vás, kteří si přejete strávit dny před koncem roku na horách, mám ještě místo. Zdenka

2.11.2015

Čas pozemský je nazýván různě. Většinou je charakterizován přírodou. Měsíc, který právě započal, se vyznačuje dušičkovým dnem, padajícím listím, pouštěním draků, barvami v kterých dominuje zlatá a v neposlední řadě číslem 11. Všechny dny tohoto času se odráží do našeho nitra a vyvolávají pocity. Tu, která usedla do prostoru duší, aby přidala na naši cestu své srdce, známe. Možná jsme jen pozapomněli, možná jsme ve hmotném světě zakryli její jméno, možná.. Její energie námi prochází ve formě jemné připomínky, vyvolávající ozvěnu.

Pojďme jí prosím naslouchat: Vkročila jsem mezi Vás tak tiše, že jste mě mnozí nezaslechli. Jsem tou, která vládne světu ticha. Ale i v něm jsou zvuky, které rezonují ve vlnkách i vlnách, zvuky, které slyší Váš duch. Slyší je i Ti, kteří nemluví lidskou řečí. Jejich slova rozráží vzduch kolem Vás, víří v letu, nebo ťapkají, dívají se, co jim odpovíte. To, že s nimi nemluvíte, to je tíží. Svět zvířat, ptáků, motýlů, zkrátka přírody. Vaše duše ví, jak je toto propojení důležité. Byly časy, kdy jste naslouchali, jsa si vědomi moudrosti tohoto světa. Moudrosti, která má rovinu léku. Současný svět má potřeby, v kterých jste mnozí uvízli. Stále je něco nutné, nebo ještě nutnější mít. Na to se musí ale mít. Abyste se mohli mít. Ale vážně se máte? Třeba si již trochu vzpomínáte. Na svět, kde všechno máte. Ozvěny přání ze srdce jsou jeho nedílnou součástí. Také ticho, vlastně Já, jeho Paní. Vaše hlučné je mým opakem. Byla jsem vybrána pro tento měsíc, neboť ta, která mě uvolnila místo, ano Krása, pravila, „oni si stále neuvědomují mne v rovině Tvojí.“ Jsem pro ně spíš vnějškem, projevem, v kterém se staví jeden za druhého, aby se podobali té, v které jsem někým stanovená. Krása v převleku, v maskách.“ Přesto se jim zatají dech, když mne na okamžik zahlédnou. I ta chvilička stačí, aby se duch ze mne napojil. Oni by potřebovali pít, pít každý den. „Na to jsem jí odpověděla, že se spolu pokusíme, jen ať zůstane, byť měsíc minul, co je to čas. Vždyť víme, že platí, pokud sami stanovíme. Do ticha v nich, do jejich krásného, je otočíme. Krása se rozzářila, to ona umí, oni tomu porozumí.

Ta, která nás bude měsícem listopadem provázet, je nedílnou součástí všech předchozích měsíců. Dává nám možnost nahlédnout do sebe, do místa, které se nazývá srdečním. Prostor který mnozí znáte, kde máte svojí pracovnu, či meditační místnost, kam si chodíte pro odpovědi, pro zklidnění, pro pocit úlevy. Zkuste si toto místo zavnímat jako Chrám Ticha. Tento prostor je tak velký, jak mu dovolíte, aby byl. Váš odraz ducha, chcete-li duše, bytostné ve fyzickém těle, materiálním světě. Paní Ticha dodává: “tady jsem s Vámi, tady mě můžete i vidět, můžeme spolu rozmlouvat a nebo jen tak v tichu být. Každému odpovím, každého poléčím, každý obdrží to, co je pro něho v ten okamžik důležité. Pokud již máte dost hluku a toužíte v tichu spočinout, otevřít oči, byť vidíte, udělejte si chvíli, zastavte svůj čas, nadechněte se, abyste mohli zatajit dech, abyste viděli, jakou krásu míjíte. A potichu, potichoučku si vyslovte v sobě samých, to jsem Já kdo vidí…to jsem Já kdo slyší..to jsem Já komu záleží žít život přes své srdce.“

Pro Vás, kdo si přejete pobýt chvíli v místě Ticha, platí pozvání na listopadové setkání. Víkend 13.-15.11. 2015 bude ve znamení Chrámů a naší cesty tímto rokem.

Těším se na Vás. Zdenka

3.10.2015

Ranní mrazíky pomalu překrývají letní čas. Ta, která vystřídala září, má na svém stolečku křišťál. Často se o něm zmiňuji ve spojitosti s energií středu, s energií čistého, i silou léku. Paní sluncí je s ním spojená, stejně jako představitelka Října. Vědma, mající znalosti o těle lidském, stejně jako o jemnohmotném Já duše. A nejen to, zná cesty z knihy Osudů. Byla nazvána Krásou. Ta Krásná, Ta, kterou zdobí vnitřní, stejně jako vnější. Ano, hovořím o projevu moudrosti. O projevu mnohých Zasvěcení, o projevu křišťálově čistého srdce, o projevu zářivých očí. O projevu pravdy, o projevu pochopení pro nás, kteří cítíme stále větší potřebu, touhu vlastně po tom samém. Projevit své vnitřní do vnějšího, sebe samé do společného. Ona bere do rukou svůj Křišťál a naplňuje ho slovy:

„Přišel čas, abyste si začali uvědomovat, více uvědomovat, v čem kráčíte. Jaká energie Vám ukazuje směr a kdo Vás vede. Jak využít své znalosti jdoucí z prostoru srdce, jak využít čas, kterému se říká, na Zemi říká, život. Naše bytí omezené časem není. Střídá se v něm mnoho cest, situací, setkání. Nabýváme znalosti, jejichž obsah přidáváme k již znalým. Být znalý, znamená stát se někým. Postavení, které je podložené vlastní Zkušeností. Tady na Zemi jste se stali mnohými. Vyzkoušeli jste si role Nahoře i dole, vyzkoušeli jste si i energie, kterým se říká nám opačné. Ztráta, podlehnutí, nářek, nemoc, únava, nemohoucnost, nešťastnost.Znáte jich mnohem více, jmenovala jsem jen ty, které Vás stále provází. I ony Vás znají. I ony se musely naučit Vás znát. Zkušenost jejich nebo Vaše? Uvědomte si je, uvědomte si jejich energii a rozlučte se s nimi tak, jak je jednoznačné. Vraťte se do svého a ponechte je tak, aby se i ony otočily ke svému. Že se Vás nechtějí pustit? Nebo nevíte, nepamatujete si jak se uvolnit? Cítíte se ne-krásní?“

Krása se usmívá, ví své, ví, že se její slova naplňují do křišťálu a z něho Cestou k nám, k těm, kteří ho v sobě mají. Obsahují ho zcela přirozeně. Tak, jako mnohé další stavební prvky duše. Krystalická mřížka, v níž se vynacházíme od svého zrození. To, co nás drží ve světě Harmonie. Jinými slovy v Krásném. V projevu té, která se nazývá Matkou. Tou naší Vesmírnou, ale i tou, která jí zůstala pro nás pro všechny ,Paní Sluncí. Paprsky vycházející z pramene křišťálově čisté vody, obnovující stav duše, živoucí projevy krásy. Málokdo se na sebe takto díváme, neuvědomující si, že krása může být vidět opět jen přes krásu. To, co je pro nás krásné, je krásné i pro bytost stejně zrozenou. S ní můžeme sdílet svět harmonie. Milující stejné. Pokud se díváme přes tmavé, krása byť zůstává, naším očím mizí. Říjen má svůj čas již v projevu. Pokud se k němu chcete připojit, prožívat krásu s paní Krásou, stačí se otočit do svého soláru. Nejen otočit, uvědomit si, co mi brání, abych byl/a/ v jeho středu. Jaká energie mě drží ve svém projevu, který není mnou. Až ji pojmenujete, správně pojmenujete svůj stav v němž se vynacházíte a rozhodně není harmonický, sluníčkový, krásný, tak se prosím usmějte a řekněte si ..“toto nejsem JÁ, ale již vím, kdo jsi Ty. Propouštím Tě stejně jako sebe s poděkováním za zkušenost. Na cestu Ti dávám kousek světla, abys ho donesla té, která Ti vládne Tmou. Tak jsme vyrovnané v rovině učení. Já se nyní navracím ..vcházíte do soláru a vnímáte si krásu tohoto prostoru, svoji vlastní..jsa obohaceni prožitým.

Je dobré si uvědomit, že každý den prožíváme buď sebe, nebo je..naše volba. Naše cesta. Je krásné, že máme průvodce. Průvodce ze světa Harmonie. To oni nám pomáhají uvědomit si, kde je náš domov, kde jsou Ti, kteří nás milují, kde je náš Svět. Buďme jim prosím nápomocní, třeba tak, že si pořídíme křišťál. Pokud ho již máte, tak si přes něho naslouchejte , najděte místo v sobě. Jak jinak než krásné.

Ode mne pozvání na nejbližší akci, kde si křišťál můžete nejen zakoupit, ale I pocítit svůj vnitřní svět ..8. – 11.10..Co nám brání v narovnání..letáček u seminářů. Nabídka dalších akcí : 16.-18.10. Brigáda Sdružení Rozhled .. Těším se na Vás. Zdenka

1.9.2015

Devátý měsíc tohoto roku vešel do prostoru, z kterého nás, pozemské, provází energie cesty a času. Srpnu se moc odejít nechtělo, neboť se mu dostávalo děkovných slov za spoustu sluníčka, letních dnů, do kterých se vešla i voda, hvězdná obloha a úroda podporovaná světlem růstu. Poděkovat se sluší za kroky, v kterých jsme obdrželi pomocné.

Září se hned prvním dnem projevuje tak, jako žádný z měsíců. Začíná nový školní rok. Jak pro děti, tak pro rodiče, stejně jako pro bytosti, které nás v něm provází. Školy pozemské mají svá pravidla, stejně jako škola, kterou pro naše duše otevřela učitelka nejvyšší. Paní Magie. Vědma vládnoucí věděním, kterého se dostává těm, jež o něho požádají. Ze srdce požádají, jsa si vědomi, že vědění je nejvyšší mocí. Naše znalosti, dovednosti , umění dávat to, co druzí neznají, předávat, učit, to je na planetě Zemi, stejně jako na ostatních planetách ve Vesmíru, měnou. Cenností. Hodnotou. Vážící se k postavení. Mít postavení umožňuje mnohé. Přes postavení můžeme umožňovat. Přes postavení, podložené Já vím, Já znám, Já umím, dostáváme Cestu. Cesta má v sobě kroky, jdoucí po sobě tak, abychom šli lehce vzhůru překonávající překážky, které souvisí s opakováním našeho dosaženého vědomí k němuž se přidává, lehce přidává, nové, dosud nepoznané.

Ta, která září zaštiťuje, se jmenuje jednoduše Láska. Tato láska má v sobě rovinu lásky k učení. Být k učení v lásce je stav ducha. Pokud se duch v tomto stavu vynachází je otevřený informacím, které mu předává někdo vyšší. Učitel. Učitel by měl sám dbát o svého ducha a předávat informace formou, která je nejen přijatelná, ale i vzbuzující zájem těch, kteří se přišli učit. Láska se usmívá a ukazuje mi svoji vlastní touhu předávat její dosažené. Září v září. Jde z ní co jiného než láska. Přišel čas rozvinout cestu, kterou naše duše zná. Souvisí s učením nás všech. Nejen těch, kteří poprvé usedli , aby po 9 let povinně usedali. Nejen těch, kteří se navrátili ke svým židličkám, byť do vyšších tříd. Nejen těch, kteří opět stanou před tabulí, na stupínku, či usednou za katedru. Tato cesta je pro nás pro všechny. Učit se v životě znamená být otevřený novým informacím. Dívat se opět očima dítěte, které poznává svět všemi svými smysly. Nové a přeci již známé.

Cesta lásky k učení začíná slovy: „To, co jste dosud obdrželi na svoji cestu, je spojené s těmi, kteří Vás zrodili. Předali Vám své Já vím a budou dále předávat tak, jak oni sami poznávali, ale i dělali chyby, tak, jak oni sami byli učeni opět svými rodiči. Máte však v sobě místo, které je dosud nepopsané. Místo, které je pouze pro Vás a o Vás. Toto místo se nazývá vědomím. Vědomí je propojené s vědomím Všehomíra. To on objevoval, pojímal, zapisoval, ukládal, aby se nikam neztratilo žádné slovo, žádná myšlenka, žádné poznání.Aby bylo vše v záznamu tak, aby žilo. Aby žilo přes bytosti, kterým je vlastní rovina růstu, která má v sobě vlastní , osobní, přístup k již poznanému. Touto cestou jděte a najdete sebe, stejně jako jeho, stejně jako další bytosti, které se již vydali. Opatrujte své dosažené ve svém srdci. V lásce. Nedejte se zmýlit těmi, kteří znevažují. Dbejte však, aby to, čeho jste dosáhli, bylo v živém , živoucím,v každodenním projevu. Přidávejte do něho sebe ,svoji podstatu, se všemi barvami, vůněmi, tvary, tóny. tak, jak To nejlepší je Vám vlastní. Všichni jsme žáky, stejně jako jsme všichni učiteli. Jsa obohaceni, obohacujete, navracíte do vědomí Všehomíra, aby on zaznamenal, k již zaznamenanému. Stáváte se součástí vesmírného vědomí.

Láska se usmívá, předala a těší se, jak bude ve svém období, přes sebe samou, předávat. Abychom ji pocítili, můžeme použít slova jdoucí ze srdce: “Prosím vstup do mého systému všech Já tady na Zemi, stejně jako jsi přítomna v mém vesmírném Já. Propoj je tak, abych pocítil , opět pocítil /a/ touhu, nadšení, dychtivost učit se, objevovat, stát se znovu dítětem zrozeným z milování. Ze slunce kam náležím, z vědomí být v projevu všeho a všech,co činí vesmír láskou.“ Mějte krásné září a dovolte si opět zářit. Těším se na viděnou na Rozhledu. Zdenka

25.7.2015

Osmý srpnový měsíc nám zvyšuje energii, která je naší nedílnou součástí. Sluneční. Slunce je považováno ve Vesmíru dobra za zdroj všeho. Takto je k němu vzhlíženo, takto se uctívá a vědomí bytostí Lásky má v sobě zakódováno..ono je cestou, ono Tě vždy navrátí. Srpnové období je nastavené nad naší planetou Zemí v podobě barev všeho druhu, ale i v podobě těch, kteří jimi oplývají. Svět motýlích křídel. Představitelkou tohoto světa je bytost, která se nazývá Paní sluncí. Také Paní květin a další jméno získala od těch, kteří jí milují..ta, která dává zář. Zářivá.

Motýlí svět je sám o sobě tak pestrý, jako je pestrá příroda, které je jeho nedílnou součástí. Bytost vyjádřená tvarem, barvou, křídly, ale i tím, co se nazývá účelem. Zářivá by řekla, že ona vidí účel ve všem co je živoucí. Každá bytost má své specifické, Každá bytost má svůj svět, každá bytost pochází ze zrození dvou bytostí stejného řádu. Také by ale řekla, že každá bytost přes sebe samou ukazuje další bytosti svůj vnitřní potenciál. Jinými slovy své srdeční. A ještě jinými slovy to, co obdržela darem ze zdroje. Slunce v sobě obsahuje světelnou energii pro každého. Můžete si říci, co je dobré pro mne, je stejně dobré například zrovna pro motýla. Oba dostáváme světelnou potravu, z které si bereme energii, abychom dorostli těch, kteří nás zrodili. Do jejich podoby, do jejich vědomí. Do všeho jejich. Paní Záře si vybrala měsíc srpen z důvodu, který je zjevný pro každého, kdo naslouchá své duši, kdo se obrací do svého systému a kdo si pokládá otázku, odkud do mě přichází touha žít jiný život, než ten, v kterém se právě vynacházím? Lidstvo jako takové ušlo cestu, která se váže k nejtěžšímu období této planety. Důsledky temného nás stále provází. Strach co bude, strach z války, strach, který má své opodstatnění v prožitém.

Paní Záře oslovila svět, který žije v tichu, svět, který vládne jemným. Svět malých křídel. Vešla do něho se sepjatýma rukama, držící světlo, kterým oslovuje. Poklekla a tiše pravila:“ Vy, kterým naše paní paních dala ze zdroje energii lásky, kterou vyjadřujete tónem pro svět lidský neslyšitelným, Vy prosím se k nim obraťte. Oni potřebují pocítit, v sobě pocítit, co Vaše řeč obsahuje. Ta jejich se stala nástrojem moci, nástrojem nedorozumění, nástroji, kterým srdce říká lživé. Onemocněli. Nestarají se o slova, která vypouští z úst, o jejich důsledky. Nestarají se o slova, která dostávají přes vnější do systému. Nedbají hrubostí, které se váží ke světu tmy. Potřebují lék v podobě, který do ní proniká a ukazuje cestu ke světlu. Lék, který není v jejich lékárnách. Lék který žádný nebude vlastnit, lék jež násobí každičké malé světýlko. „ Poté povstala a předala dar ze svých rukou. Zářivé. Začali na ní usedat motýli všech barev i velikostí a ona věděla, že přijali.

Vám, kterým se stává, že vidíte najednou více motýlů, popř. na Vás některý z nich usedne. Zpozorněte. Jejich svět nejen přijal, ale rozhodl se dát to, co sám obdržel. Zářivé. Každičký motýl se přes tuto energii prolnul, pomiloval se s ní a propojil do svých tady na Zemi. Přinášejí nám své, tak, jak bylo viděné nejvyšší Vědmou. „Lékem se pro ně stane svět, který má vše, co oni potřebují, který má vše, co oni pozbyli. Lék v dotecích křídel, kterými proudí energie středu. Sluneční ženská, stejně jako sluneční mužská. Čisté v milování. Lék podaný tak, aby se přestali otáčet a přes tmu protáčet, aby se obrátili tam, odkud vzešli. Nový začátek a přesto pokračování. „

Srpnové dny se staly prvními, které tuto věštbu naplňují. Přijměte ji. Staňte se její součástí. Můžete si ve svém soláru meditovat nad světem motýlů, můžete si požádat o jejich dotek, můžete si také pro něho přijet tam, kde v tichu poletují. Kde Vás bude provázet magické, sluneční, zářivé. Ráda Vás přivítám s těmi, kteří mají i velká křídla a lásku pro Vás všechny, kteří jí potřebujete, stejně jako léčivá slova. Těším se na Vás a přeji motýlí léto. Zdenka Jelikož povídání k srpnu vychází dříve, z důvodů dovolené, upozorňuji na seminář 30.7. – 2.8. který se k vesmírnému, ozdravnému váže. Dětství, čistota, jistoty, cesta těch, kteří mě zrodili a v milování předali.

Dále pro Vás váhavé, kterým třeba nevyšla dovolená, nebo nemáte s kým jet, jsou ještě poslední volná místečka na veskrze ozdravný seminář na Ischii 12.9. – 19.9. 2015. Pro Vás, kteří potřebujete vyřešit pracovní, vztahovou i zdravotní rovinu a nadále se nevázat na na minulé chybné nabízím víkend 28.-30.8. 2015 Hřejivé doteky s růženínem a křišťálem.

7.7.2015

Máme za sebou cestu, kterou již známe, která mnohým dala, mnohým vzala, ale nám všem jako celku předala čas. Jak s ním naložíme, jak ho využijeme, jak ho zkrátka prožijeme, to je na každém z nás. Stále ještě máme možnost přijmout poselství, jeho symboliku. Všichni známe, všichni víme, všichni díky ní žijeme. Srdce. Srdce je spojené nejen s nenahraditelnou životní funkcí, ale rovněž s energií která se také nahradit nedá. Láska. Ta, která tomuto měsíci své srdeční Já dala, se nazývá Paní Venuše.

Venuše jako planeta je s láskou spojená, neboť je modro-zelená a její vliv na ostatní planety je ve všech směrech pozitivní. Bytosti, které se pod ní vynachází mají zvýšenou potřebu lásky, její projevy, ale i její předávání. Dávat najevo lásku je pro mnohé jednoduché, pro mnohé těžší a existují bytosti, lidé, kterým jsou tyto projevy cizí. Venuše však dává všem. Nerozlišuje, stejně jako slunce, svítí na vše a všechny, a neřeší, zda ho někdo přijímá či nikoliv. Netrápí se těmi, kteří ho nemají rádi, netrápí se pro někoho, kdo ho označuje jako škodlivé. Je samo sebou, dělá to, co je mu vlastní. I toto je nám připomínáno. Naše sluneční. Léto je jako stvořené pro láskyplné projevení se, pro zamilování se, pro odpoutání se od vztahů, které se nerozvíjí, nezelenají se, nejsou v modré. Pokud takový vztah žijete, nemusí to být jen žena-muž a muž-žena. Jakýkoliv vztah, zeptejte se v sobě tak, aby Vám odpovědělo srdce, jeho hlas znáte. V tichu se mu lépe naslouchá, v klidu se lépe soustředíte, Možná pocítíte energii, která je nedílnou součástí. Říká se jí touha. Toužit po něčem v oblasti srdíčka To je cesta. Toužit po někom v oblasti srdíčka, to je cesta. Hovořit se svým srdíčkem a naslouchat, to je opět cesta. Cesta ve významu plním si to, po čem toužím, o čem sním. Vím, že mé sny jsou spojené s jinými bytostmi, které srdce zná, vím, že mé sny jsou spojené s jedním, či jednou bytostí, která je milováním.

Hluk, který se stal součástí této planety, přehlušuje jemný hlas srdce a je pak těžké orientovat se na své cestě. Vrací mě to k Paní Venuši, která se na chvíli zastavila, aby k nám naslouchajícím promluvila: “Jsem opět s Vámi, tak jak jsem slíbila, sobě samé slíbila, neboť to je slib, který netíží. Ne hned teď, ale až budu cítit, že je to vhodné. Pohladila jsem své srdíčko, které celé natěšené pravilo, pojď půjdeme za těmi, kterým se nedostává. Já svému srdíčku naslouchám, přesto jsem se ho zeptala a budou nás chtít? Budou vědět, že můžou své těžké opustit? Budou si přát tak, aby se přání shodovalo s časem, který již žili? Srdíčko se zamyslelo a pak pravilo, moudře pravilo, to srdíčka umí, tak jim dáme tak, že porozumí. Já se podivila, že srdíčko mluví o rozumu, to jde přeci proti cítěnému, tak jsem ho opravila, ale vzápětí jsem se podivila, neboť bylo správně řečené, oni přes rozum nečekají, srdíčka se málo ptají, tak jim dáme z pravé strany. Když jsem si to představila, na cestu se hned vypravila. Já Venuše, láska z vesmíru, vstupuji do Vašeho letního času, tak, jak bylo viděné tou, jež Paní cest zvou. Nové a přeci po starém, srdíčko a přeci rozumové, stejné a přeci nové. Připomíná to pohádku, ale tu necháme tentokrát na nočním stolečku zavřenou, a vydáme se do svého systému, tam, kde se hmotné odehrává, tam, kde je strana pravá. Tam, kam často pro rozum chodíme, když se rozhodujeme a nevíme. Mluvím o místě které denně používáme, tak že nepřemýšlíme, odkud myslíme, zkrátka se projevujeme tak, jak známe, jak se má, jak nám bylo řečené, jak jsme se naučili, jak se od nás očekává. Hlava, hlava, hlava. Venuše se usmívá, že to často nebývá, aby byla v tomto místě v projevu sebe samé. Láska lásek. Možná Vás bude trochu bolet, možná že naopak uvolní. Možná se Vám v hlavě zrodí nápad, Ale to už nechám na Vás…nyní víte, kde Paní Venuši objevíte. Zkuste se do své hlavičky podívat. Nebo jen tak zavnímat. Pozornost k ní vědomě otočit a můžete pronést to, co jí určitě osloví: “Prosím pomoz rozumu, ať se v lásce, v Tobě, projeví, ať se rozhodne a nečeká, ať ho nic a nikdo neleká, ať pocítím v srdíčku, že našel správnou cestičku. Děkuji, že jsi takto vešla tam, kde je také jeden chrám. Je již dlouho zavřený, pomoc opět srdce ocení. Kde je klíč to jsem už zapoměl/a/, ale vím, že to tak negace chtěla. Prosím o její vydělení a o hlavy prosvětlení, vždyť je mojí součástí, celek v lásce stvořený, jak u muže, tak u Ženy. S vědomím, co je mi dáno, do tvaru uspořádáno, slouží lásce a já jí, ať jí i rozum projeví.“ Vracejte se k tomuto propojení. Přišel čas, kdy již nemusíme oddělovat hlavu od srdíčka. Přišel čas, který nás navrací do celku. Žijeme na Planetě Zemi, kde se setkáváme s mnohým učením, mnohými představiteli různých směrů. V tom všem pozapomínáme na své vlastní moudré. Na znalosti z časů. Na sebe samé..

Pokud si přejete připomenout Kdo jsem Já, nabízím dva semináře 16.7.-19.7. Naše cesta mezi Nebem a Zemí..návrat do svého vědomí. A 30.7. – 2.8. Návrat do vědomí mého vesmírného dětství. Oba semináře jsou zaměřené na Nitro, na podstatu, jak v sobě objevovat, jak používat, jak komunikovat s duší a mnohé další. Takto strávený čas Vám umožní orientovat se na Vaší cestě, plnit si nejen své touhy, ale i uzdravit svůj systém. Těším se na Vás. Krásné léto s láskou v lásce. Zdenka

Ps. Pokud ještě nevíte, kam se vydat za poznáním, mořem, sluníčkem..pojeďte s námi na Ischii. 12.9. – 19.9. 2015 – posledních pár volných míst. Neváhejte a o informace si zavolejte..

2.6.2015

Připomíná nám, že máme za sebou i před sebou čas. Půlí cestu tohoto roku a na chvíli nás zastavuje při malém ohlédnutí. Ta, která má tento měsíc pod sebou se nazývá Vědmou slunečního paprsku. Je mnoho paprsků, které se vyznačují světlem slunce, ale tento v sobě obsahuje zeleno-modrou barvičku. Tato barva je ve vesmírném pojetí krásou. Krása má mnoho podob. Naše oči je vidí a přesto se jimi netěší. Nebo jen chvilku, prchavě.

Ona nám připomíná krásu, která je v nás obsažená. Tam uvnitř, v nitru, v místě, které se hlásí o pozornost. My se však díváme na tu okolní, kterou za krásu považujeme, nebo spíš že nám někdo řekl, to je krása, to je krásné, ta je krásný, či ten je krásný. Zkrátka někdo stanovil a my přijali, či přejali. Na tu naší vnitřní jsme zapomněli. Ona má dvě roviny. Krásu myšlenek a krásu projevu. Krásné myšlenky v sobě mají hloubku a zasahují místo v nás, které je stejné. Oslovují, zanechávají pocit něčeho, na co si nemůžeme sáhnout, přesto je hmatatelné. Jsou to slova, slova duše, slova vázaná přes vysoký tón, v němž rezonuje slunce. Životadárná energie, paprsky v ní obsažené, tóny růstu. Vznešené, teplé, krásné. Paprsek krásy hovoří o tomto všem a dává znovu a znovu vyrůst v nás, stejně jako v místě, z kterého pochází a my pocházíme. I na Zemi jsou místa, která v nás vyvolávají pocity, a my vyslovíme něco, co běžně nevyslovujeme. Slova, kterými vyjadřujeme co oči vidí. Úžas v kterém se dotýkáme nitra. Určitě jste již někdy v životě pocítili, možná vyslovili, možná se ostýchali, ale určitě projevili. Projev viděné krásy nemusí být vždy slovní. Systém se rozechvěje, neboť cítí vibraci, která se nazývá milováním. To, co milujeme si v sobě nosíme. Znovu připomínám náš vesmírný planetární původ, který nesouvisí s planetou Zemí. Ona je školou, místem, do kterého jsme přišli ze svých domovů, abychom sebe i druhé učili v tom, co my sami milujeme, dávali pocítit, ukazovali , poukazovali, dávali do slov i stavěli, malovali, vytvářeli díla hodná obdivu. Krásu, kterou jsme opustili a přeci s námi stále je. Nitro, jinými slovy podstata, jinými slovy naše vesmírné v nás, jinými slovy naše duše, jinými slovy duch dávající velikost. Použila jsem více slov která vyjadřují stejné, dva tóny. JÁ JSEM. Naše zrození. Tatínek a maminka, 2x vesmírné JÁ JSEM, které násobí, dělí, sčítá i odčítá, které umocňuje milování do jednoho jediného. Do nás. To, co jsme od nich obdrželi je jejich pojetí krásy. My jsme a zůstaneme, navždy zůstaneme pro ně krásní. Naše krásné se vždy připojuje k jejich, tak společně rosteme, poznáváme, dělíme se, prožitek se násobí, až dojdeme k okamžiku, že potřebujeme někoho jiného, s kterým budeme sdílet vlastně to samé a přeci jiné. Žena muže, muž ženu. Krása, která se opakuje ve všem živoucím. V celém vesmíru. Jsme jeho součástí, přesto se někdy cítíme sami, ne-krásní, ne-milovaní, ne-mající možnost tvořit. Červen nám připomíná, že tomu tak není. Vědma paprsku krásy pracuje z místa, v kterém se vynachází energie pro všechny, kteří si přejí žít plně v tónu JÁ JSEM. Toto místo naše duše zná. Vchází se do něho tiše, tak tiše, že slyšíme svůj dech a tlukot svého srdce. Chrám slunečních paprsků. Přenesený z místa, kde vědmy žijí, kde žijí i Ti, kteří žehnají, kde se zasvěcuje, kde je světlo, které proniká tak, že žádná myšlenka tmavá nemá moc. Je pro nás, abychom daleko od domovů, měli místo, které nám připomíná, které nás uzdravuje, které navrací do krásy. Do milování. Prosím usedněte tiše a zkuste se ponořit do sebe , do místa solárního centra. Třetí čakry. Chvilku si jen tak pozorujte a soustřeďte se na to, co vidíte. Pak vyslovte: “navracím se, abych se navrátil/a/ do svého slunečního chrámu, v kterém mám vše, co je pro mne krásou. V kterém si mám připomenout že i já jsem krásná/ý/, že miluji a jsem milován/a/. Prosím tu, která vládne tomuto měsíci, aby mě propojila do očí, které mě krásnou – krásného vidí. Aby mě propojila do energie tvoření, práce, která je pro mne vyjádřením sebe samé, samého, v které jsem šťastný, šťastná. Aby mě ale i otočila do míst, místa, které potřebuje pocítit sluneční. Do místa, které je pod tmavým. To je mé vyrovnání tady na Zemi. Vím, že stačí pohlédnout a vyslat paprsek s myšlenkou navracím Tě do krásy.„ /jsou to místa kde se stále válčí, místa která o svoji krásu přišla – Tibet, ale také místa, kde se žije pod úroveň této doby. Kde je stále hlad a násilí/.

Do svého chrámu si choďte častěji, nejlépe chvilku každý den. Je nejen připomínkou, ale i návratem. Pokud byste si přáli pocítit sílu Země české, přijeďte na seminář 19.-21.6. s výletem na Sněžku /letáček pod semináři/, pokud byste si přáli uzdravit své srdeční Já, zvu Vás na seminář 3.7.-6.7. a pokud si přejete načerpat do všech Já, tak je stále možnost přihlásit se na cestu na Ischii 12.9.-19.9.2015. Přeji krásné léto, spoustu zážitků a prožitků krásy a těším se na Vás…Zdenka

3.5.2015

Příroda, která se odráží do našeho systému a je jeho součástí, v nás vyvolává potřebu posunout se na cestě. Povyrůst, popř. nasadit na květ, rozkvést.. jinými slovy – Změnit. Ta, která se nazývá vědmou, na sebe vzala podobu všech jarních kytiček, zeleně, ale i modré oblohy a sluníčka. Nedílnou součástí této podoby je opět voda, která z většiny vyplňuje i náš systém. Voda se váže jak k obloze, nebi, tak k pozemskému. Zemi. Voda v nás musí kolovat, musí být v pohybu, měla by být čirá jak křišťál a láskyplná jak růženín. Paní Května má tyto dva kameny na své koruně a připomíná opět jejich význam. Čistotu ve všem, co je láskou.

Proto nám přijde, že bychom na jaře měli zvolit nějakou formu očisty, nutí nás to přemýšlet o svých vztazích, ale také o prostředí, v kterém se vynacházíme. Pátý měsíc se dále váže k práci, která je pro mnohé radostnou. Práce na sobě samých. Rovina osobního růstu, ale i práci fyzické. Měli bychom si více všímat páté čakry ve spojení s první a druhou. Naše jistota v krocích, které jsou cestou. Pokud kráčíme, jsme v pohybu, uvolňuje se z nás přirozenou cestou energie, kterou potřebujeme k dennímu životu. Jídlo, pití, myšlenky. Nezůstává v nás nic, k čemu bychom se museli navracet. Díváme se dopředu, těšíme se na další den, usínáme společně s naším duchem, kterému se říká eterické Já, tudíž usínáme v lehkém. Spokojeném, můžu říci radostném. Já vím, komu se to tak daří?

Vše, co za den prožíváme, prochází naším systémem. Z okolí, z naší hlavy, ze srdce, ale i z duše, která nás v pozemském vede. Myšlenky neustále kolují, nutí nás na ně odpovídat, zastavují nás, popř. zvedají emoční hladinu. Jsou ale také myšlenky lehké, láskyplné, barevné, zdravé. Jdou z prostoru naší srdeční čakry a promítají se do všeho co zrovna děláme, do našeho okolí, ale i do vnitřního. Tuto energii Květen obsahuje. Paní vědma jí rozprostřela nad naší cestou. Její plán na toto období v sobě obsahuje otočit nás k sobě samým, zamyslet se nad slovy, která používáme, zda jsou více negativní, či pozitivní. Uvědomit si jejich význam a směr, kterým je posíláme. Ale i slova, která posloucháme z medií, od ostatních a jak na ně reagujeme. Pátá čakra byla dlouhou dobu v projevu slov nesmím, nemůžu, nemám, nic, nejde to a v neposlední řadě jsi takový, taková. Zvykli jsme si na jejich tón, přijali jsme ho do sebe a sami začali používat. Oblast této čakry, se váže ve fyzickém k oblasti krku, ale i úst. K naší komunikaci. Jejím prostřednictvím vyjadřujeme sami sebe, naše touhy, pocity, názory. Ale i se bráníme. Používáme slova, která dokáží poranit, rozzlobit, vyjadřujeme souhlas i nesouhlas, tón se k nim vždy váže. Není náhoda, že barva této čakry je modrá, tudíž láska. Není náhoda že je sídlem moudrosti i zodpovědnosti a už vůbec není náhoda, že je umístěna tak, aby byla nad čakrou srdce. Vyjadřujeme-li pravdivé, jde z nás energie z tohoto zdroje. Paní Května zvolila pro svůj čas prostor léků. Tento prostor v sobě obsahuje léčivé pro vše, co je tady na Zemi v projevu nelásky. Léky jsou v různé podobě. Ukazuje se mi kytička, kterou tady na Zemi všichni dobře známe. Petrklíč. Klíč k uzdravení. Stačí si tuto kytičku vybavit, popř. se k ní na louce, či zahrádce sklonit a pronést z oblasti srdíčka:"Vím, že používám slova, která se neváží k Tobě duše, vím,že mi tato slova vložil do úst čas, v kterém jsem se vyjadřoval/a/ ve svém opaku. Negativním. Vím, že tento čas je pod láskou a vím, že její vyjádření v sobě obsahuje tóny srdce. Ráda/rád/ jsem zpíval/a/, vyjadřoval/a/ to, co je radostné, šťastné, energií jdoucí ve spirále vzhůru, do prostoru, který mě obdarovával prací. Vím, že ta, která nyní vládne, může ve mně tento čas obrátit do Země, tam, kde se zpracovává naše prožité. Prosím ji o to a na důkaz mé pravdivé, touhy navrátit se v projevu vyslovuji slovíčko, které je heslem Sluníčko".

Prosím Tě kytičko, přes Tvoje sluníčko, abys vydala klíč k bráně Lásky, která je ve mně uzamčená.

Jakmile se otevře, pocítíte odcházející tmavou energii a následnou úlevu v krku, ale i v oblasti první čakry, kde se vynacházíme v čase. Stojí za to udělat si čas a vykročit. Změnit. Často toužíme po slovech od svého partnera, partnerky, od dětí, slova lásky, ale i uznání, slovíčka jen pro naše uši i srdíčka. Začněte u sebe s uvolněním a jakmile se ve Vás rozproudí, určitě se zamezení z časů uvolní. Používejte více slov jdoucí přes ústa, než přes mobily i počítače. Paní Května k tomu přidává, že do těchto slov dává jen když jsme v propojení a u většiny lidí, tomu dosud není. Je na každém z Vás, zda k sobě takto přistoupíte a klíč od kytičky jara obdržíte. Jsem s Vámi tento měsíc pod pětkou zvolený, nechť ho společně projdeme ve Vašem snažení, do něho vždy dávám ze svého srdíčka láskyplná slovíčka.

Mějte krásné dny plné sluníčka a připomínám seminář, který se také váže ke slovům, k viděnému a vyjádřenému. Naše oči jsou často do tmy stále otočené, či v ní přidržené, abychom neviděli sami sebe, ale i ty, které nás v ní drží.. 22.-24.5. Terapie pro Vaše oči. Letáček i přihláška pod semináři…dále připomínám pro Vás, kteří plánujete dovolené, možnost pobytu na Rozhledu, s programem i bez něho a pro Vás, kteří máte rádi Itálii – seminář na Ischii. 11.-20.9.2015. Přihlášky u mě. Těším se na Vás Zdenka

8.4.2015

Duben nás přivítal bílou, kterou jsme již nečekali. Nahoře se otevřel poslední prostor, v němž se vynacházela negace, která se obklopila právě touto energií, v domnění, že jí takto nikdo neobjeví a ona bude moci dále působit do našeho pozemského. Zapomněla na slunce, které si každé ráno medituje nad cestou, kterou se toho dne vydává. Zda je volná tak, abychom dole pocítili. Koncem března se jí objevil prostor, který dává každý den na naši cestu překážku. Neprohlédnutelnou stěnu, která brání vidět co je před námi na cestě, vyvolávající nejistotu, spojenou se strachem. Raději se nikam nevydávat, raději chodit v tom, co již známe a raději si říkat, že to tak má být. Velmi tíživé pro našeho ducha, který je nastavený v tomto čase na změnu. Změna je cestou tohoto roku. Ta, která působila a ve tmě vymyslela se radovala, jak jí to vychází. Slunce, které objevilo, nám dolů hned překlopilo. Jak jim ale říci, že můžou projít, ke změně dojít. Když si tak trápilo hlavičku, šla kolem Vědma, kterou známe pod názvem Paní Magií. Ona když viděla sluníčko celé utrápené, použila svojí hůlku, přiložila k slunci půlku a tu druhou k Zemi. Uviděla cestu zimy, kterou prodloužila do tohoto měsíce, neboť v něm je již připravená modro-modrá. Černá v ní moc nemá a to je samo o sobě velká změna. Když do modré vkročíme, stěna zmizí a my sebe samé srdcem vidíme. Vidíme však i ty, kteří stále v černé žijí, vidíme jejich konání, vidíme zda se v něm držíme. Či jsme drženi. Naše smysly nás vedou. Vnitřní pocity s nimi spojené. Dejte na ně, všímejte si jich !!! Obklopujte se, byť v představě, modrou a nechte své srdce hovořit, konat, zkrátka v něm být.

Modrá je barva lásky a všechny její odstíny vibrací milování. Dubnový čas je také spojený s táním, s vodu, jako takovou, ale také s energií, která vodu řídí. Sluneční, stejně jako měsíční. Muž a žena, jdoucí ruku v ruce cestou, na které je provází obě tyto energie. Zkuste si prosím představit sebe samé na této cestě. Udělejte si meditaci, při které si řeknete, nechť vím, kdo ke mně náleží, dlaň do dlaně, srdce k srdci, krok ke kroku, pocit k pocitu, minulé do současného. Pak chvíli setrvejte v tichu, které vždy odpovídá na Váš hlas, ozvěna jdoucí z prostoru duše, která VÍ. Připomínám tuto možnost informačního zdroje, která je pravdou. Na cestě života máme stanovené, jak z roviny vztahů, tak zaměstnání. Tyto dvě roviny nás nejvíce zatěžují, ale také v opaku dávají.

Rovina osobního růstu se přidává svým Světlem pokaždé, když jí oslovíme a vědomě vstoupíme do svého středu středů. Tím je solár, naše sluneční energie, zdroj, ale i cesta, na kterou jsme znovu a znovu přiváděni, po průchodu tmavým. Srdce je v něm trvale přítomné, neodlišuje tak, jak je stanovené v nás fyzických. Třetí a čtvrtá čakra se v bytosti překrývají a umožňují smyslům, rukám i nohám být v harmonii. V člověku se mísí vesmírné se zemským. Lehké s těžkým, světlo i tma, zkrátka protiklady, které jsou nám dány tak, abychom je překonávali a navraceli se do harmonie. Harmonií se označuje stav bytí, kde jsme pozorovateli a vědomě vstupujeme do energií, které jsou nám vlastní. Splýváme s nimi, nevyvíjíme žádné úsilí, nátlak, ani chtění.

Paní Vědma – dubna dodává, tohoto stavu lze dosáhnout tak, že si uvědomíme v čem se vynacházíme v jeho opaku. V jaké energii se vynacházíme, co nám brání, abychom z ní vyšli, ale také, zda jsme se dobrovolně vzdali svého, v harmonii, dosaženého, abychom pomohli v návratu těm, kteří tápou ve tmavém. Srdce ví. Pokud se jedná o službu druhým, zákonitě nám brání negace, která nechce ze svého uvolnit bytosti, lidi, kteří do ní vstoupili a opět narušili i její harmonické, byť v tmavém. Používá proti nám různé démony strachů, abychom odešli, vrátili se a ti, kteří v ní zbloudili, ponechali jí. Existuje ještě jedna harmonie. Mezi světlem a tmou. V předešlém období byla porušena a nakloněna na stranu tmy. Toto disharmonické vyvolává nepokoje, až konflikty, války i terorismus, zkrátka tmavé projevy, jež v nás vyvolávají emoce. Opět tmavé, přidávající se do rozbouřeného na této planetě. Každý z nás může být nápomocný. Svým vlastním srdcem, svým vlastním světlem, svým dosaženým vědomím. Věnujte pozornost svým emocím, strachům, prosvětlujte je v sobě, nešiřte je ze své aury dál. Pocity jsou v nás určující, každý negativní pocit přispívá k celkové atmosféře této planety. Přijímejte do svého každého dne slova, která jsou veskrze pozitivní. Začněte používat mysl srdce, ona na Vás čeká. Stačí vstoupit, změna je její součástí. Vrací mě to k meditaci Kdo ke mně náleží? Být ve vibraci milování je samo o sobě harmonické. Tam mizí přirozenou cestou vše, co touto vibrací není a nikdy nebude. Konflikt.

Pomoc pro Vás, kteří se v konfliktu vycházíte..seminář 7.5.-10.5.2015 Rodové vazby z hlediska jejich obav, strachů, emocí, proč myslíme jako oni? 22.5. – 24.5. Terapie pro Vaše oči..Vidím se, vidím Tě, Vidím je, Vidím Vás… Přeji Vám , nám všem, aby se duben stal krokem na cestě, pod časem změny. Cesta na Rozhled pomalu odtává a tak připomínám možnost karmické poradny. Těším se na Vás. Zdenka

1.3.2015

Březen nám přináší jarní. Do bílé vstupuje barevné a ta, která vládla únoru, předává hůlku. Její čas procházel přes ten náš a pokud jsme si ho uvědomili, máme před sebou další krok. Ten má pod sebou ta, kterou ve vesmírném nesmírně milujeme. Paní květin. V ní i všude kolem ní jsou květiny, druhy, které tady na Zemi zaštiťuje. Má pomocnice, které můžeme také přes své srdce vidět – víly. I ony vstupují do tohoto měsíce a potvrzují návrat láskyplného světa křídel.

Ta, která má ve znaku kytičky, nás vede k uvědomění jejich významu. Můžete si říci, že máte kytky rádi, že je pěstujete, kupujete, díváte se na ně, dostáváte je, ale i vídáváte tam, kde jsou volné. V přírodě. Ve svém přirozeném prostředí. Tam, kam náleží v čase časů, stejně jako náleží Ti, jež mají v sobě slunce. Vzájemné v růstu, vzájemné v bytí, vzájemné v milování. Lidé se vzdálili svému přirozenému. Opustili tento svět s tím, že jim nedostačuje. Vstoupili do světa technických vymožeností a otočili se zády k tomu, co dlouho považovali za jediný možný projev sebe samých. Můžete si říci vývoj. Je opravdu vývojem to, co žijeme? Čemu sloužíme, co nás dnes a denně nutí starat se. Co nás ohýbá, tíží i co nám určuje? Z hlediska Vesmírného bytí nás to skličuje. Potřebujeme volné, přírodní, dýchatelné, vodní, ale i to, co je nedílnou součástí světa květin – slunce, půdu a možnost dávat sebe samé, jen tak, pro radost. U radosti se chvíli zastavím. Je radostné, že se lidi začínají navracet do tohoto světa ticha a hledají sebe samé. Svět o kterém se zmiňuji z pohledu Paní květin má pro každou bytost místo. Toto místo se nazývá domovem. Je v něm vše, co daná bytost potřebuje ke svému radostnému. Vše, co je nám předané těmi, jež jsou a navždy budou našimi vesmírnými rodiči.

Umožnili nám to, co jim bylo umožněné a dali nám domov, který je v nás, v naší podstatě stále domovem. Z něho si vzpomínáme, aniž bychom věděli. Domov má svůj ničím nenahraditelný projev. Srdce si přeje, kdekoliv jsme projevit. Podvědomě, intuitivně hledá ve svém okolí to, co zná a přeje si kolem sebe mít. Věci, ale i bytosti v různé formě projevu. Přešlo mnoho časů v kterých jsme se projevili přes tuto oblast a zanechali v nich. Současný rok nám mnohé navrací. Jednou oblastí je možnost mít opět své doma. Domácí, radostné. Paní Květin dodává své vlastní. Nedílnou součástí Vašeho vesmírného domova byly vždy květiny. Mít je kolem sebe navozovalo přírodní, volné a probouzelo obzvlášť v muži vnitřní potřebu projevit se. Květiny mají v sobě energii, která léčí, která uvolňuje a v které se vynachází esence lásky spojená se sluncem, tím pádem světlem růstu. Já, jako Paní květin, jsem vědma, kterou zasvětila vyšší. Často se mnou rozprávěla nad tou kterou květinou a pak jsme nad ní meditovaly, abychom dostávaly odpovědi z jejich světa. Jednou jsem byla přivedena do místa, kde rostly jen úplně maličké květinky. Tehdy jsem se podivila, proč nevyrostly, proč zůstávají tak malé. Bylo mým úkolem přistoupit k nim jako k těm velkým, barevným, viditelným. Nejprve jsem si pomyslela, že jejich svět musí být také maličký a vstoupila jsem do meditace s otevřenou myslí srdce a ponořila se do nich. Procházela jsem nejprve přípravnou fází, kdy jsem musela opustit všechny myšlenky dosud probíhající, abych se uvolnila do obrazu, který přichází vždy, když se otevřou světy. Ten, který jsem obdržela dosud považuji za svůj nejmilejší. Předávám Vám ho jako dar, v kterém, věřím, naleznete pro sebe samé ten svůj.

Nejprve komunikace s tou, která je představitelkou těchto kytiček:“ Přišla jsi s otevřeným srdcem abys porozuměla našemu světu. Sdílíme ho s mnoha a mnoha druhy, mnohé již znáš a můžeš s nimi komunikovat. Já se jmenuji Sedmikráska. Jméno jsem dostala od sedmi lístečků, které tvoří květ, ale i od toho, který je poprvé pojmenoval. Prvnímu plátku dal jméno bělostná. Druhému zářivá, třetímu přívětivá, čtvrtému vyjímečná, pátému zázračná, šestý okvětní plátek dostal jméno po jeho milované paní luně..měsíční a ten sedmý, spojující všechny předchozí hojivá Ten, který se takto projevil, nad každým z nich meditoval, procházel energií a přál si být u toho, až se najde někdo, kdo ho bude následovat. I k Tobě přijde, až přijde čas. Zatím medituj nad jednotlivými názvy. Já tak učinila.

Víte, nemůžu Vám vše říci, jsem vědma, která musela sama přijít na své moudré. To, co Vám nabízím, jsem již popsala. Ten, který pojmenoval ,se mi objevil tak, jak bylo řečené. Setkání, v kterém jsem zanechala své srdce. Trpělivostí jsem zrovna tenkrát neoplývala, přála jsem si vědět mnohé hned. Dnes vím, že vše má svůj vlastní čas, který vchází do našeho, když jsme připraveni přijmout, pojmout, porozumět, ale i radovat se z vlastních objevů. Přeji Vám, abyste se také tak cítili, ať jste ženou, či mužem, dítětem, zkrátka bytostí, v které je sluneční touha po vědění. Je mnoho kytiček, které znovu přichází do jara, do času, v kterém se březen vynachází. Ať jim porozumíte stejně jako Já, paní Květin a prožíváme vzájemně radostné. Vpusťte jaro do svých domovů, svých srdcí , svých představ, meditujte a dovolte si změnit.

Já si Vám dovoluji připomenout březnový seminář /viz přehled seminářů/, který Vám umožní přivonět, dýchat, cítit se !!!! 13-15.3.2015. Pokud se cítíte unaveně doporučuji seminář Velikonoční 3- 6.4.2015 Přijeďte si pro zelenou… a pro milovníky moře, slunce a Itálie jako takové – zářijový pobyt s programem – nutná reakce pro c.k. ohledně rezervace hotelu. Ať se cítíte sedmikrásně ..Zdenka!

• 1
• 2
• 3
• 4
• 5
• 6
• 7
• 8